TOP TEN: 10 nejdůležitějších změn v oblasti neziskového práva

Autor
/

Sdílejte

V tomto článku vám přinášíme 10 nejdůležitějších změn v oblasti neziskového práva.

.

(1) Zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů

Nabytím účinnosti nového občanského zákoníku dojde ke zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (§ 3080, viz bod 154). Nové sdružení již nebude možné založit a stávající  sdružení bude považováno za spolek podle nového občanského zákoníku (§ 3045, viz odstavec 1).

(2) Zrušení zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech

Nabytím účinnosti nového občanského zákoníku dojde ke zrušení zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (§ 3080, viz bod 163). Novou obecně prospěšnou společnost již nebude možné založit a práva a povinnosti stávající obecně prospěšné společnosti se i nadále budou řídit (zrušeným) zákonem o obecně prospěšných společnostech (§ 3050).

(3) Zrušení části zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech

Nabytím účinnosti nového občanského zákoníku dojde ke zrušení některých částí zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech (§ 3080, viz bod 13, 173, 174, 179, 183). Nadace a nadační fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů budou považovány za nadace a nadační fondy vzniklé podle nového občanského zákoníku  (§ 3049).

(4) Právní formy neziskových organizací podle NOZ (zákon č. 89/2012 Sb.) a podle ZOK (zákon č. 90/2012 Sb.)

  1. Spolek (§ 214 a násl. NOZ)
  2. Ústav (§ 402 a násl. NOZ)
  3. Nadace (§ 306 a násl. NOZ)
  4. Nadační fond (§ 394 a násl. NOZ)
  5. Sociální družstvo  (§ 758 a násl. ZOK)

 chci založit NEZ

 (5) Veřejná  prospěšnost

Nový občanský zákoník v § 146 stanoví podmínky veřejné prospěšnosti právnických osob. Posláním veřejně prospěšné právnické osoby je přispívat vlastní činností k dosahování obecného blaha. Aby mohla být právnická osoba považována za veřejně prospěšnou, jsou dále kladeny nároky na osoby mající podstatný vliv na rozhodování právnické osoby (bezúhonnost), na nabytý majetek (poctivé zdroje) a dále na využívání jmění k veřejně prospěšnému účelu (hospodárnost).

Status veřejné prospěšnosti se bude zapisovat do veřejného rejstříku. Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnost byl však v září 2013 zamítnut senátem.

(6) Veřejné  rejstříky právnických osob

Dnem 1. ledna 2014 nabývá účinnosti zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob rozumějte spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. Veřejné rejstříky povedou rejstříkové soudy.

Změna se týká zejména dosavadních občanských sdružení, která podléhají registraci u Ministerstva vnitra ČR a o jejich činnosti a vnitřním uspořádání se mnoho neví, ledaže s ohledem na svou činnost informace zveřejňují, jako např. poskytovatelé sociálních služeb na svých webových stránkách nebo ve výročních zprávách.

Z veřejného rejstříku se o právnické osobě dozvíme např. jméno, sídlo, právní formu a předmět činnosti právnické osoby, název jejího statutárního orgánu, příp. kontrolního orgánu, vč. členů těchto orgánů, dále např. údaj o statusu veřejné prospěšnosti.

(7) Nutnost přizpůsobit vnitřní dokumenty

Pokud vnitřní dokumenty (např. stanovy) právnické osoby odporují donucujícím ustanovením nového občanského zákoníku, pozbývají dnem účinnosti nového občanského zákoníku závaznosti a je nutné je přizpůsobit do tří let a doručit rejstříkovému soudu (§ 3041, viz odst. 2).

Příklad: Stávající sdružení, považované nabytím účinnosti nového občanského zákoníku za spolek, má tři roky k prostudování svých stanov, jejich porovnání s novou právní úpravou a v případě potřeby uvedení stanov do souladu s novou právní úpravou. Ne každé ustanovení o spolku v novém občanském zákoníku je dispozitivní, což znamená, že ne od všech ustanovení se lze odchýlit.

chci RADU

(8) Nutnost přizpůsobit název  právnické osoby

Pokud název právnické osoby odporuje ustanovením nového občanského zákoníku, je nutné jej přizpůsobit do dvou let ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (§ 3042). Výjimka bude platit např. pro organizaci která vystupuje pod jednotným názvem v Česku i v zahraničí. Příklad: Stávající sdružení, považované nabytím účinnosti nového občanského zákoníku za spolek, musí mít ve svém názvu slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, případně zkratku „z. s.“ (§ 216).

(9) Možnost sdružení (spolku) změnit svoji právní formu

Stávající sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, bude po 1. lednu 2014 považováno za spolek podle nového občanského zákoníku a má možnost, resp. právo změnit svoji právní formu na ústav, případně na sociální družstvo podle zákona o obchodních korporacích (§ 3045, viz odst. 1). Změna právní formy právnické osoby je upravena v § 174 a násl.

(10) Možnost obecně prospěšné společnosti změnit svoji právní formu

Stávající obecně prospěšná společnost bude po 1. lednu 2014 fungovat dále ve svém právním režimu podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, i když se tento zákon dnem 1. ledna 2014 zrušuje. Do budoucna má možnost, resp. právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle nového občanského zákoníku (§ 3050). Změna právní formy právnické osoby je upravena v § 174 a násl. NOZ.

chci transformovat NEZ

 

Autor: Andrea Langmajerová, Martina Činková

Doporučujeme:

ban_AtelierPrava-vertikal-WEB {služby pro spolky}