CLW 2013: Druhy obchodních korporací a jejich základní charakteristiky (Tereza Levická – 3. místo)

Autor
/

Sdílejte

Níže uvedený článek na téma obchodních korporací sepsala Tereza Levická v rámci soutěže Creative Legal Writing 2013. Se svým článkem vyhrála třetí místo. Těší nás, že můžeme na našich stránkách publikovat články, které překračují hranici suché právničiny a poskytují náhled na právo v našich životech nově a netradičně.

Pár slov na úvod

Nemusíte být zrovna právními nadšenci. Nemusíte se dokonce ani o právo zajímat. A stejně se mu nevyhnete! Ať už pustíte jakýkoli televizní program, naladíte rozhlasovou stanici nebo budete surfovat po internetové stránce, zaútočí na vás jako lavina! Ano, řeč je o zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. novém občanském zákoníku, který se stane účinným již 1. ledna 2014, a ať chceme, či ne, začne naše soukromoprávní životy ovlivňovat nemalým dílem.

Pokud patříte k průměru české populace, museli jste již o „NOZ“, jak je mu v právní i neprávní praxi zkratkovitě přezdíváno, něco zaznamenat (například že zvíře už nebude věc nebo stavba přestává být součástí pozemku); možná jste zaslechli něco z politických debat, jak to vlastně bude od nového roku se zárukou spotřebního zboží. Nicméně spousta zákonných ustanovení a jejich výkladů je veřejnosti odměřována div ne po kapkách. Například obchodní korporace pro vás mohou být jednou velkou tajuplnou neznámou. A tak se jednoho dne rozhodnete s tímto stavem skoncovat. Přeci jenom, začátek nového roku se blíží, možná je právě teď nejvyšší čas se s novou úpravou korporací seznámit, vždyť je potkáváme takřka v každodenním životě.

Můžete patřit mezi odvážné dobrodruhy, kterým nepřehledné pralesy paragrafů, odstavců a písmen nevadí. S nadšením otevřete NOZ, protože jste slyšeli, že i obchodní právo bude nově zařazeno pod občanskoprávní předpis. Na začátku můžete být lehce omráčeni tím, že NOZ má 3080 paragrafů. Poměrně dlouhou četbu však zakončíte zklamáním, dozvěděli jste se totiž spoustu mimoobchodních věcí, prokličkovali jste rodinným právem i závazkovými vztahy, narazili jste na ustanovení o právnických osobách obecně, ale to přece není ono. Vy jste hledali něco o společnosti s ručením omezeným, o základním kapitálu akciové společnosti a třeba i společnících ve veřejné obchodní společnosti. Jenže nic takového tam nebylo!

Milé čtenářky a čtenáři, nezoufejte, nic nemusíte číst znovu, nic jste nepřehlédli. Rekodifikaci soukromého práva totiž neprovází jen přijetí NOZ, ale i spousty a spousty dalších předpisů, a v účinnost tak vstoupí i zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (zkráceně „ZOK“). A právě zde naleznete podrobnou úpravu všech možných druhů obchodních korporací. Jenomže po debaklu s NOZ vás ke čtení další kopy paragrafů už nikdo nedostane. A ani vlastně nemusí. Následující článek vám odhalí tajemství obchodních korporací, vysvětlí jejich základní charakteristiky i odlišnosti. Tak s chutí do toho! NOZ i ZOK se vás vůbec nebojí, s klidem v duši zákonodárců nabudou účinnosti. Nebojte se proto ani vy jich!

Obchodní korporace obecně

Netřeba dodávat, že i u korporačního práva je třeba začít úplně od začátku. Nejobecnějším pojmem, který se našeho zájmu bude dotýkat, je zcela jistě obchodní korporace. Ta je typem právnické osoby a zastřešujícím termínem pro všechny obchodní společnosti a družstva. Právnickou osobu definuje NOZ v § 20 – jedná se o organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost (subjektivitu), nebo jeho právní osobnost zákon uzná. Převedeno do slov korporačního práva, budeme se zde zabývat určitými strukturami, prostřednictvím kterých lidé fungují v podnikání a realizují svou činnost. Právní osobností je pak způsobilost mít práva a povinnosti. Právnické osoby tak buď práva a povinnosti mají, nebo jejich osobnostní postavení zákon přímo uzná. [1]

I když obchodní korporace upravuje speciální zákon ZOK, NOZ rozhodně nezůstává pozadu. Najdeme v něm tak pravidla pro založení, existenci i zrušení právnické osoby. Obchodní korporace se pak v ZOK rozdělují na obchodní společnosti a družstva. Osobními společnostmi, u kterých přepokládáme větší zapojení společníků do řízení a činnosti společnosti a současně i jejich osobní ručení za korporační dluhy, jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Naproti nim stojí společnosti kapitálové, a sice společnost s ručením omezeným a akciová společnost. U kapitálových korporací přepokládáme vyšší míru profesionality a menší nebo dokonce žádné osobní ručení společníků. [2] Výčet společností doplňují ještě evropské nadnárodní organizační útvary, a sice evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Stejně tak družstva můžou být povahy klasického vnitrostátního družstva, ale i evropské družstevní společnosti. Evropské korporace však ponecháváme příštímu článku.

Veřejná obchodní společnost – ve jménu tří mušketýrů

Pokud by se náhodou tři mušketýři dožili roku 2014, rozhodli se přemístit do České republiky a konečně svou spolupráci zlegalizovat, hned by tu na ně čekala jedna právní forma spolupráce. Tou je veřejná obchodní společnost (dále jen „VOS“). Pro tři mušketýry by to byla více než výhodná forma podnikání. Stačí v ní totiž pouze dvě osoby (§ 95 odst. 1 ZOK), takže by si Athos s Porthosem vystačili sami. Pokud by už náhodou měli svoje společnosti, nevadí, protože VOS mohou založit jak právnické, tak i fyzické osoby.

V rámci korporační činnost VOS je pak možné se zaměřit na podnikání nebo na správu majetku společnosti. Ručení za dluhy společnosti je společné a nerozdílné (§ 95 odst. 1 ZOK), takže by po mušketýrech žádný úřad nechtěl, aby se vzdali svého motta „jeden za všechny – všichni za jednoho“. Zisk i ztráty se samozřejmě dělí rovným dílem (§ 112 odst. 1 ZOK).

VOS se ustavuje tzv. společenskou smlouvou, která je základem pro její fungování. Zákonné požadavky ohledně obsahu jsou minimální, hodně věcí proto závisí na vůli společnosti. Společenská smlouva se může měnit jen dohodou všech společníků, v základu má každý společník pro rozhodování jeden hlas (§ 99 ZOK). Statutárním orgánem, který vyslovuje vůli společnosti, jsou pochopitelně všichni společníci (§ 106 ZOK).

Ačkoli by měli mušketýři v této společnosti velmi dobré postavení, platila by na ně i zákonná omezení. Bez svolení ostatních tak Porthos nesmí podnikat v předmětu podnikání společnosti nebo být členem statutárního orgánu jiné korporace s obdobným předmětem podnikání. [3]

Pokud by se Porthos pro zákonná omezení chtěl ze společnosti dostat, nemá to vůbec jednoduché; převod podílu společníka je totiž zakázán. Společník tak nejsnáze může ukončit svou působnost dohodou s ostatními, popřípadě podat výpověď, kterou však smí podat nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, aby společnost svým odchodem nepoškodil. Tímto činem však VOS zaniká, pokud se ovšem zbylí mušketýři nedohodnou na jejím pokračování, a tím ji nezachrání (§ 113 ZOK).

Komanditní společnost – dvouvaječná dvojčata

Druhou z osobních společností je společnost komanditní (dále jen „KS“). I když je KS v základu skutečně osobní, poměrně odvážně si nárokuje některé charakteristiky společností kapitálových – omezené ručení společníků s vkladovou povinností. Společníci KS totiž rozhodně nejsou všichni z jednoho těsta, tak jako u VOS, naopak vždy musí být aspoň jeden komplementář a aspoň jeden komanditista. Společníci jsou tak pro nás dvouvaječnými dvojčaty – v základu si podobní a přece každý jiný. Komplementář je to dvojče, které se narodilo první, je odvážnější, a tak mu táta zákonodárce dal do vínku neomezené ručení za dluhy společnosti. U druhorozeného dvojčete komanditisty už tak důvěřivý nebyl, a proto mu svěřil jen omezené ručení. Nicméně pak se rozhodl, že by to neměl mít malý komanditista v životě tak jednoduché a stanovil mu vkladovou povinnost. Rozsah ručení je pak vázán na rozsah nesplaceného vkladu. Jakmile komanditista splatí zcela, neručí už vůbec a vše nechává na komplementářích. [4]

Vzhledem k tomu, že se opět jedná o společnost osobní, ušetřil nás zákonodárce zhoršení kvality zraku v důsledku únavného čtení a stanovil, že na KS platí přiměřeně ustanovení VOS (§ 119 ZOK). Proto u společenské smlouvy použijeme náležitosti známé od VOS a doplníme si další (např. určení, kdo je komplementář a kdo komanditista). Komplementář svůj podíl opět převést nemůže, ale komanditista už ano, pokud dodrží postup, který je dále vyžadován pro společníky s ručením omezeným (§ 123 ZOK). Zisk se ale nedělí rovným dílem mezi společníky, naopak se rozdělí rovným dílem mezi společnost a komplementáře (a mezi nimi se pak rozdělí rovným dílem). Podíl, který dostala společnost, se zdaní a teprve pak ho dostanou komanditisté podle svých vkladů. [5]

Naprostou novinkou, která není ani ve staré právní úpravě, je komanditní suma. Tímto institutem se mění ručení a podíl na zisku komanditisty. Tyto pak nejsou vázány na splnění vkladové povinnosti, ale na sumu, kterou komanditista dopředu oznámí a která se pro kontrolu zapíše do obchodního rejstříku. [6]

Společnost s ručením omezeným – milionové divy s korunou v kapse

Jak už plyne z názvu této obchodní korporace, za její dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké zatím nesplnili své vkladové povinnosti. Ručení je tak časově omezené a existuje jen do okamžiku, kdy poslední ze společníků splní svou vkladovou povinnost (což se zaeviduje do obchodního rejstříku). [7]

Pokud v této chvíli otevřete peněženku a zjistíte, že jste byli zasaženi krutým osudem v podobě krize a v peněžence máte jen hrst drobných, není to vůbec překážka k účasti v SRO. Od nového roku totiž platí, že jako minimální výše vkladu vám bude stačit pouhá jedna česká koruna (§ 142 ZOK). Souhrn vkladů činí základní kapitál a velikost podílu každého společníka je určena na základě poměru vkladu k celkovému základnímu kapitálu. [8]

Novinkami je úprava SRO téměř prošpikována. Společníci totiž mohou mít různé podíly (různá práva a povinnosti), např. s ohledem na svůj přínos společnosti. Podíl můžete vyjádřit i ve formě cenného papíru – kmenového listu, který se poté sám stává podílem. [9]

Rozhodným dokumentem, na kterém celá SRO stojí, je již výše zmíněná společenská smlouva. Poněvadž se už pohybujeme ve sféře kapitálových subjektů, musí tato smlouva obsáhnout mnohem více zákonných náležitostí (např. činnost, základní kapitál – § 146 ZOK). Pomyslný trůn v SRO zaujímá valná hromada, která zastává postavení nejvyššího orgánu. Z její pravomoci plynou všechna důležitá rozhodnutí. Navenek však vládu fakticky vykonává orgán statutární, tedy jednatel (jednatelé). Nad rámec orgánů povinných je možné ustavit ještě dozorčí radu v postavení kontrolního orgánu. [10]

Protože se již nepohybujeme v omezeních osobních společností, mohou společníci s podíly disponovat, tedy i na základě převodu obchodního podílu na jiného společníka nebo třetí osobu, a klidně si tak vystoupit ze společnosti. [11]

Akciová společnost – ve složitosti je krása?

Vězte, že zřejmě nejsložitější korporační strukturou je reprezentována akciová společnost (dále jen „AS“). Na její úpravu je třeba se pečlivě soustředit, bez dobrého průvodce se v této paragrafové houštině můžete ztratit neznámo kam.

Jedná se o společnost, jejíž základní kapitál (dle § 246 ZOK 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR) je rozvržen na určitý počet akcií (§ 243 ZOK). Podíly akcionářů jsou proto reprezentovány těmito cennými papíry, které mohou být veřejně obchodovatelné (třeba na burze). [12]

Kdo se v minulosti jedním okem koukal do úpravy AS, mohl tam narazit na dva způsoby zakládání této společnosti. [13] Zákonodárce však druhý způsob, který byl prakticky úplně nevyužíván, propříště vypustil, a tak nám v ZOK zůstal jen jeden způsob založení v rámci jen jednoho kroku. Nejdůležitějším dokumentem zde už není společenská smlouva, ale tzv. stanovy. A právě přijetím stanov dochází k založení společnosti (§ 250 ZOK). Jakmile jsou stanovy přijaty a dojde ke splnění vkladové povinnosti, můžete podat návrh na zápis do obchodního rejstříku pro skutečný právní vznik společnosti. Tím však zákonodárcova vůle být stručný končí.

Nově totiž bude na společnících, aby se rozhodli, jestli chtějí, aby AS byla spravována jedním orgánem s širokou působností (model monistický), nebo dvěma orgány (model dualistický). V rámci dualismu máme představenstvo (statutární orgán) a dozorčí radu. U monismu pak funguje jen správní rada, která do sebe vtahuje jak funkce statutárního orgánu, tak i dozorce. Přímo statutárním orgánem pak bude buď ředitel, nebo předseda správní rady. [14]

Akciová společnost také musí bez zbytečného odkladu po svém vzniku (a dále průběžně) uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, údaje, které je povinna uvádět na svých obchodních listinách i mnohé další stanovené ZOK. Informace tedy musí být dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické webové adresy. [15]

Společníkův podíl je představován akciemi, proto pokud tento chce společnost opustit, musí je prodat. Mimoto jsou zákonem stanoveny i situace, kdy musí AS od akcionáře akcie odkoupit, čehož se lze dovolávat dokonce i u soudu. Svůj vliv na řízení uplatňují akcionáři v rámci jednání valné hromady. Základní povinností akcionáře je pak zaplatit to, za co akcie od společnosti koupil (tzv. emisní kurz). Zákon zavádí i určitá specifická práva a povinnosti pro akcionáře menšinové. [16]

Družstva taková i maková

Družstvo (bytové, sociální, výrobní a další) není jen nástrojem podnikání. Využijeme jej i jako instrument vzájemnosti a podpory družstevníků či třetích osob (dle § 552_ZOK ZOK).

Při zakládání družstva musíte začít na třech členech, to je zákonné minimum (§ 552). Postačí proto průměrná domácnost – jeden manžel, jedna manželka a jedno dítě. A až si rodiče najdou milence a milenky a dítě přivede domů svého partnera, klidně je do družstva můžete zahrnout taky, jedná se totiž o společenství neuzavřeného počtu osob.

K založení družstva je třeba mít ustavující schůzi. Ta přijme základní družstevní dokument, a sice stanovy, zvolí členy orgánů družstva a schválí způsob splnění základního členského vkladu. Každý člen se totiž podílí na základním kapitálu družstva svým členským vkladem. [17]

Orgány družstva jsou v základu tři dle § 629 ZOK, ostatní jsou na vůli zakládajících členů zřízeny stanovami. Nejvyšším orgánem je tzv. členská schůze, která rozhoduje o hlavních věcech družstva. Statutárním orgánem je představenstvo, na kontrolní bázi pak funguje kontrolní komise.

Základní práva a povinnosti družstevníků se promítají do jejich podílů. Členové tak mají povinnost nejen chovat se vůči družstvu loajálně, ale i právo volit a být voleni do družstevních orgánů a účastnit se družstevního řízení. [18]

Vítáme nový rok!

Milé čtenářky i čtenáři! K našemu článku vás mohlo přivést hned několik cest. Možná chcete sami obchodní korporaci založit, možná jste jen žíznili po vědění o NOZ. Rok 2014 by správně neměl být jen novým rokem, ale přímo novým právním rokem. A vy ho můžete přivítat, aspoň co se týká obchodních korporací a družstev, s čistým svědomím, protože v džungli pojmů obchodního práva budete oplývat základními znalostmi, na základě kterých se můžete směle pustit do korporačního světa.

Až příště znovu uslyšíte o veřejné obchodní společnosti, vzpomeňte na tři mušketýry a jejich motto. Pevně věříme, že členové komanditní společnosti vám už nikdy nebudou dělat problémy, s korunou v kapse se budete podílet na společnosti s ručením omezeným a nebudete se bát ani na první pohled složité struktury akciové společnosti. A kdyby vás nic z toho neoslovilo, pusťte se do družstva. Každopádně při všech možných činnostech vám může být znalost obchodních korporací užitečná, přece jen se jedná o úpravu v zákoně pro život, který byl samotným životem inspirován! [19]

Autor: Tereza Levická (Právnická fakulta Masarykovy univerzita, 4. ročník)

Přehled zdrojů

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer  ČR [cit. 14. 11. 2013].
  • Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 14. 11. 2013].
  • ELIÁŠ, K.; POKORNÁ, J.; DVOŘÁK, T. Kurs obchodního práva. Obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 538 s. ISBN 978-80-7400-048-5.
  • ELIÁŠ, K. a kol. Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen tvůrců) nového občanského zákoníku. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 316 s. ISBN 978-80-7478-013-4.
  • Akciová společnost po rekodifikace. Akciová společnost – epravo.cz [online]. Epravo. cz, 2013 [cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/akciova-spolecnost-po-rekodifikaci-92215.html.
  • Společnost s ručením omezeným podle nové soukromoprávní úpravy. Společnost s ručením omezeným – epravo.cz [online]. Epravo. cz, 2013 [cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/spolecnost-s-rucenim-omezenym-podle-nove-soukromopravni-upravy-89772.html.
  • Víte, jaké změny čekají v roce 2014 komanditní a veřejné obchodní společnosti?. Zákon o obchodních korporacích – epravo.cz [online]. Epravo. cz, 2013 [cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zakon-o-obchodnich-korporacich-91483.html.
  • „Zákon pro život, zákon inspirovaný životem.“. O novém občanském zákoníku – Nový občanský zákoník [online]. Nový občanský zákoník, 2013 [cit. 14. 11. 2013]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/o-novem-obcanskem-zakoniku/.
  • obrázky z galerie Microsoft Word


[1] ELIÁŠ, K. a kol. Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen tvůrců) nového občanského zákoníku. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 316 s. ISBN 978-80-7478-013-4. S. 114.

[2] ELIÁŠ, K.; POKORNÁ, J.; DVOŘÁK, T. Kurs obchodního práva. Obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 538 s. ISBN 978-80-7400-048-5. S. 9 – 11.

[3] ELIÁŠ, K. a kol. Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen tvůrců) nového občanského zákoníku. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 316 s. ISBN 978-80-7478-013-4. S. 152 – 153.

[4] ELIÁŠ, K. a kol. Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen tvůrců) nového občanského zákoníku. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 316 s. ISBN 978-80-7478-013-4. S. 153.

[5] ELIÁŠ, 2013, op. cit., s. 154.

[6] Víte, jaké změny čekají v roce 2014 komanditní a veřejné obchodní společnosti?. Zákon o obchodních korporacích – epravo.cz [online]. Epravo. cz, 2013 [cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zakon-o-obchodnich-korporacich-91483.html.

[7] ELIÁŠ, K. a kol. Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen tvůrců) nového občanského zákoníku. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 316 s. ISBN 978-80-7478-013-4. S. 155.

[8] Tamtéž.

[9] Společnost s ručením omezeným podle nové soukromoprávní úpravy. Společnost s ručením omezeným – epravo.cz [online]. Epravo. cz, 2013 [cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/spolecnost-s-rucenim-omezenym-podle-nove-soukromopravni-upravy-89772.html.

[10] ELIÁŠ, 2013, op. cit., s. 156.

[11] ELIÁŠ, 2013, op. cit., s. 157.

[12] ELIÁŠ, K. a kol. Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen tvůrců) nového občanského zákoníku. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 316 s. ISBN 978-80-7478-013-4. S. 157.

[13] ELIÁŠ, K.; POKORNÁ, J.; DVOŘÁK, T. Kurs obchodního práva. Obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 538 s. ISBN 978-80-7400-048-5. S. 283.

[14] ELIÁŠ, 2013, op. cit., s. 158.

[15] Akciová společnost po rekodifikace. Akciová společnost – epravo.cz [online]. Epravo. cz, 2013 [cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/akciova-spolecnost-po-rekodifikaci-92215.html.

[16] ELIÁŠ, 2013, op. cit., s. 158 – 159.

[17] ELIÁŠ, K. a kol. Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen tvůrců) nového občanského zákoníku. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 316 s. ISBN 978-80-7478-013-4. S. 158 – 159.

[18] ELIÁŠ, 2013, op. cit., s. 159.

[19] „Zákon pro život, zákon inspirovaný životem.“. O novém občanském zákoníku – Nový občanský zákoník [online]. Nový občanský zákoník, 2013 [cit. 14. 11. 2013]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/o-novem-obcanskem-zakoniku/.