CLW 2013: Na co si dát pozor při zakládání s.r.o?

Autor
/

Sdílejte

Představujeme Vám článek sepsaný Lenkou Gruberovou v rámci soutěže Creative Legal Writing 2013

Obecně

Od 01. 01. 2014 nás čeká „malá“ soukromoprávní revoluce, a to zejm. díky počátku účinnosti nového občanského zákoníku[1] (dále NOZ) a zákona o obchodních korporacích[2] (dále ZOK).

Účinností NOZ a ZOK „zábava“ nekončí. V souvislosti s jejich „uvedením v život“ je zapotřebí jim přizpůsobit nejrůznější právní předpisy. Děje se tak cestou novelizací; zrušením různých předpisů apod. Zároveň NOZ předpokládá existenci nových právních předpisů; ve svých ustanoveních odkazuje např. na „jiné právní předpisy“, konkrétně mj. počítá se zákonem o veřejných rejstřících.[3]

Řada změn se též dotkne práva obchodních společností.

V článku se pokusím zaměřit na ty nejdůležitější změny vyplývající z nové soukromoprávní úpravy v souvislosti se zakládáním s.r.o. Ve druhé části svého příspěvku bych ráda upozornila na skutečnosti, které je potřeba vzít v úvahu po vzniku společnosti. Poslední část bude tvořit přehledová tabulka s.r.o. a demonstrativní (nikoliv konečný) výčet hlavních změn u s.r.o. souvisejících s rekodifikací soukromého práva.

chci založit SRO

Relevantní právní předpisy

Při zkoumání procesu založení, potažmo vzniku, s.r.o., vyvstává otázka, které právní předpisy budou pro tuto záležitost relevantní. V současné době (tedy stále v režimu zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku – dále ObchZ) se v zásadě postupuje právě dle zmíněného ObchZ, procesně podle občanského soudního řádu[4].

Od 01. 01. 2014 je nutno mj. zohlednit úpravu obsaženou v NOZ. Ten obecně upravuje problematiku právnických osob jako subjektů práva[5]– jmenovitě např. ustavení (ust. §122 an. NOZ), vznik[6] (ust. § 126 an. NOZ), jednání (ust. § 161 an.) atd.  Z procesního hlediska bude použit zejm. zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který přebírá úpravu rejstříkového řízení z občanského soudního řádu, nebo jeho prováděcí vyhláška stanovící náležitosti formulářů na zápis do veřejného rejstříku.[7]

Právní úpravu s.r.o. obsahoval (a stále obsahuje) ObchZ. Po 01. 01. 2014 najdete tuto úpravu v ZOK.

Společnost s ručením omezeným, základní charakteristiky

Společnost s ručením omezeným náleží mezi kapitálové obchodní společnosti[8], to znamená, že „ … u nich převažuje prvek majetkový nad prvkem osobním, podstatný je tedy majetkový vklad společníka do základního kapitálu obchodní společnosti nikoli osoba společníka“.[9]

V ZOK je s.r.o. vymezena jako společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.[10]

Orgány s.r.o. jsou: valná hromada jako nejvyšší orgán společnosti, jednatel/é či sbor jednatelů jako orgán statutární (jednající za společnost) a dozorčí rada, jež má kontrolní funkci, ale není zřizována povinně (na rozdíl od akciové společnosti, kde je dozorčí rada povinně zřizována).

Důvodem pro založení s.r.o. často bývá podnikatelský záměr zakladatele (zakladatelů). Byť to nemusí být účel jediný.[11]

Dále je třeba zmínit kritérium subjektivní přípustnosti, aneb Kdo může založit s.r.o.?  Jak již bylo výše uvedeno, s.r.o. náleží mezi kapitálové společnosti a tyto mohou být založeny i jedním zakladatelem.[12] Jediným zakladatelem může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická[13]. Např. společnost ABC, s.r.o. založí dceřinou společnost BCD, spol. s r.o., ve které bude držet celý podíl. Horní hranice počtu zakladatelů přitom není v ZOK omezena, což znamená změnu stávající právní úpravy, která stanovila, že s.r.o. má 1 – 50 společníků.

Zakladatelský dokument s.r.o.

Poté si ale musíte položit otázkou, jakou formou založit s.r.o. V případě, že zakladatelů (společníků) bude více než dva, je s.r.o. zakládána písemnou společenskou smlouvou. Pokud by ale jen jediná osoba zakládala s.r.o., učiní tak opět písemnou zakladatelskou listinou. Požadavek písemné formy zakladatelského dokumentu dále umocňuje ust. § 6 ZOK, dle kterého je pro společenskou smlouvu či zakladatelskou listinu[14]požadována písemná forma s úředně ověřenými podpisy, a to pod sankcí neplatnosti[15]. Společenská smlouva u s.r.o. musí mít formu veřejné listiny (přichází zde v úvahu notářský zápis). Forma veřejné listiny se uplatní jak v případě společenské smlouvy, tak v případě zakladatelské listiny. Oproti stávající právní úpravě nedošlo v oblasti založení k výraznějším změnám.

Společenská smlouva tvoří základní dokument společnosti. V ní jsou stanovena „pravidla hry“. ZOK je do značné míry předpisem dispozitivním (to znamená, že si můžete dovolit upravit své poměry odlišně od řešení, které je nabízeno ZOK, pokud se nejedná o ustanovení, od kterého není možné se odchýlit). Takto široce pojímaná dispozitivnost ovšem vyžaduje dostatečnou znalost právních předpisů, díky kterým může být správa každé společnosti založena způsobem vyhovujícím konkrétním požadavkům zakladatelů (samozřejmě s ohledem na normy, od nichž se nelze odchýlit).

Náležitosti společenské smlouvy

Na obsah společenské smlouvy klade ZOK jisté požadavky[16].  Konkrétně musí alespoň obsahovat: firmu, předmět podnikání (činnosti), určení společníků, určení druhů podílů každého společníka a práva a povinnosti s tím spojená, dovoluje – li společenská smlouva vznik různých druhů podílů (dovoluje – li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, výši vkladu připadající na podíl/y, výši základního kapitálu, počet jednatelů a způsob jejich jednání. Protože jste ve fázi založení společnosti, je nutno přidat ještě následující údaje, a to vkladovou povinnost zakladatelů vč. lhůty, určení správce vkladu, u nepeněžitého vkladu popis, ocenění, částku a určení osoby znalce. Tyto údaje (stanovené v ust. § 146 odst. 2 ZOK) lze po vzniku společnosti ze společenské smlouvy vypustit.

chci RADU

Firma

Firma je název společnosti. Tento název bude posléze zapsán v obchodním rejstříku. K firmě patří povinný dovětek, který signalizuje právní formu (v tomto případě formu s.r.o.). ZOK stanovuje, že dovětek musí mít jednu z následujících podob: „s.r.o.“, „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r.o.[17] Firma nesmí být zaměnitelná, klamavá, apod. Zároveň zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob umožňuje ochranu firmy ještě před vznikem společnosti, a to konkrétně v ust. § 48 odst. 2 tohoto zákona. Dle důvodové zprávy se jedná o tzv. přeregistraci firmy.[18] Na návrh všech zakladatelů rejstříkový soud [19](tj. místně příslušný krajský soud – místní příslušnost se určuje dle toho, v jakém obvodu – kraji je umístěno sídlo) zapíše do obchodního rejstříku obchodní firmu řádně založené s.r.o. (tzn. písemná společenská smlouva v požadované formě, se všemi zákonem stanovenými náležitostmi). Do 1 měsíce ode dne zápisu firmy je nutno podat návrh na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku, jinak bude „předzapsaná“ obchodní firma soudem vymazána.

Předmět podnikání (činnosti)

Předmět podnikání (činnosti) vyplývá z účelu, pro který je s.r.o. zakládána. Obvykle je s.r.o. zakládána za účelem podnikatelským, tedy ještě před zápisem by bylo třeba, aby měla veřejnoprávní oprávnění k podnikání (např. ve smyslu živnostenského zákona).

Základní kapitál a vklad dle současné úpravy

Zásadní změna, se kterou přišel ZOK, je koncepce základního kapitálu, resp. vkladu (a podílu). Základní kapitál dle stávající právní úpravy představuje peněžní vyjádření (hodnotu) souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti.[20] Dosud platí, že základní kapitál musí činit nejméně 200.000,- Kč.  Přičemž výše každého jednotlivého vkladu do základního kapitálu činí nejméně 20. 000,- Kč. A pokud by s.r.o. byla zakládána jedním zakladatelem, musel by být základní kapitál (v tomto případě základní kapitál splývá s vkladem) splacen před zápisem do obchodního rejstříku (doklad o splacení celé výše základního kapitálu by pak tvořil přílohu návrhu na zápis do obchodního rejstříku). A hlavně, na základním kapitálu společnosti se dosud (do 31. 12. 2013) každý společník podílel pouze jedním vkladem.[21] Základní kapitál měl totiž dle stávající úpravy mít hlavně garanční funkci ve smyslu zajištění ochrany věřitelů před případnými závazky ze strany společnosti.  V průběhu času se ale zjistilo, že tuto funkci skutečně příliš nenaplňuje (ObchZ sice normoval, že při založení společnosti musí být složen základní kapitál v uvedené výši, nicméně už neřešil, jak, resp. jak dlouho, musí být tyto finanční prostředky na příslušném bankovním účtu deponovány. V praxi tedy docházelo k rychlému výběru těchto peněz poměrně záhy po vzniku společnosti, a hlavní funkce základního kapitálu tedy nebyla naplněna.  Zákonodárce naopak zkouší „zajistit“ možné věřitele s.r.o. jinými způsoby, o kterých bude dále v textu ještě pojednáno.

Základní kapitál a vklad po 01. 01. 2014

Od výše popsané koncepce bude od 01. 01. 2014 upuštěno. I přes upravenou zákonnou terminologii vymezující obsah pojmů zůstává základ stejný. Základní kapitál je souhrn všech vkladů. Vklad je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace.[22] Vložit můžete peníze (což je velmi frekventovaný způsob), nebo vklad nepeněžitý (pohledávku nebo jinou věc[23] apod..)  Rozhodná je schopnost ocenit předmět vkladu penězi. Protože, jak už je patrné, stále budou mít společníci vkladovou povinnost. U nepeněžitého vkladu zároveň odpadá povinnost nechat tento vklad ocenit znalcem jmenovaným soudem; od 01. 01. 2014 budou znalce vybírat společníci, příp. jednatelé.

Minimální výše každého jednotlivého vkladu musí činit alespoň 1 Kč. V případě jednočlenné s.r.o. tak může základní kapitál činit skutečně tu 1 Kč. A zároveň už neplatí pravidlo, že v případě jednočlenné společnosti musí být před zápisem do obchodního rejstříku základní kapitál splacen v celé výši. Otázkou je, jak se taková možnost skutečně uplatní v praxi. Nejen, že 1 Kč jako 100 % základního kapitálu je celkem těžce dělitelná. Otázkou je, nakolik budou potenciální obchodní partneři důvěřovat společnosti s  nízkým kapitálem. Domnívám se, že „zakotvení“ této možnosti, resp. vykořenění nedůvěry, může trvat ještě dlouhou dobu po (předpokládané) účinnosti ZOK. Nemluvě o tom, že z hlediska účetních, resp. insolvenčních, předpisů by společnost mohla být podkapitalizována, pasiva by mohla převažovat nad aktivy a mohly by se naplnit domněnky zakládající úpadek společnosti. Tudíž bych raději volila vyšší hodnotu základního kapitálu.

Pojetí podílu

S problematikou základního kapitálu, potažmo vkladu, zároveň úzce souvisí téma podílu. Podíl představuje míru účasti společníka na společnosti (a z toho plynoucí práva a povinnosti). Podíl společníka bude určován dle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ale to jen v případě, že společenská smlouva neurčí jinak. Např. základní kapitál bude činit 100.000,-Kč, přičemž se na něm svými vklady podílí 4 společníci rovným dílem. Ze společenské smlouvy nevyplývají žádná zvláštní práva a povinnosti spojená s jednotlivými vklady. Tudíž vklad společníka do společnosti činí 25.000,-Kč a jeho podíl představuje 25 %.

V ObchZ platilo, že každý společník drží na společnosti jeden podíl. Pokud např. společník držel na s.r.o. podíl ve výši 20 % a na základě smlouvy o převodu podílu získal dalších 30 %, dle stávající právní úpravy by měl podíl ve výši 50 % (výše podílů by se sečetly). Dle nové úpravy bude možné (a pokud tak společenská smlouva stanoví), aby společník na společnosti držel více obchodních podílů.

V zásadě ZOK rozlišuje podíl základní a zvláštní. Se základním podílem nejsou spjata žádná zvláštní práva a povinnosti, na rozdíl od zvláštního (to musí stanovit společenská smlouva). Ponechává se tu tedy velký prostor pro zakladatele, zdali budou pokračovat v režimu známém z ObchZ, či jim dle jejich mínění bude prospěšná (dispozitivní) úprava v ZOK.

Podíl na společnosti může být taktéž představován kmenovým listem, což je druh cenného papíru (jako když a.s. emituje akcie). Tato možnost má být nápomocna k lepší převoditelnosti podílu.

Vznik s.r.o.

Společnost s ručením omezeným vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík je dostupný online na internetových stránkách www.justice.cz. Zápis společnosti do obchodního rejstříku lze provést v listinné nebo elektronické podobě. Návrh lze podat na předepsaném formuláři, jehož obsahové náležitosti stanoví prováděcí vyhláška zákona o veřejných rejstřících právnických osob. Tyto formuláře budou volně dostupné ke stažení na výše uvedené internetové adrese. V současné době jsou kromě formulářů vyvěšeny i pokyny k jejich vyplnění. Kromě jiného je možno využít tzv. inteligentního formuláře. Na internetových stránkách dle návodu vyplňujete jednotlivé údaje. Po vyplnění Vám je příp. vygenerován seznam chybových položek. Předpokládám, že využití tohoto formuláře (po možných změnách) bude použitelné i po 01. 01. 2014.

K návrhu na zápis do obchodního rejstříku (k formuláři) je třeba přiložit listiny, které osvědčují tvrzené skutečnosti (tzn. zejm. zakladatelský dokument, doklad o sídle, doklad o splacení vkladové povinnosti, resp. základního kapitálu, listiny o statutárním orgánu apod.). Návrh podléhá soudnímu poplatku ve výši 6000 Kč.  Některé listiny se zakládají do tzv. sbírky listin (např. společenská smlouva); do sbírky listin je volný online přístup. Tuto a event. další listiny, které se musí dát do sbírky listin, nahrajete
na datový nosič (CD) a ten přiložíte k návrhu (pokud budete návrh podávat v listinné podobě).

Kromě tohoto bude od 01. 01. 2014 možné, aby zápis do obchodního rejstříku provedl notář. Ten tak po splnění všech podmínek učiní bez zbytečného odkladu. Toto opatření má za cíl zjednodušit podání návrhů na zápis do obchodního rejstříku, možná i ulehčit práci rejstříkovým soudům.

Po vzniku s.r.o.

Po vzniku společnosti je nutno dát si na pár záležitostí pozor. Předně, jak už bylo výše řečeno, do Sbírky listin se ukládají různé dokumenty. Společnost s ručením omezeným je povinna vést účetnictví (mj. dle NOZ musí vést spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech). Účetní závěrka musí být zveřejněna ve Sbírce listin, přičemž nezveřejnění může být sankcionováno pokutou ve výši 3 % z hodnoty aktiv.[24]

Jednatel jako statutární orgán společnosti má nově stanovený rozsah odpovědnosti. Musí jednat s péčí řádného hospodáře (to bylo i doposud).  Pokud by ovšem byl veden soudní spor o tom, zdali jednatel (nebo další člen orgánu společnosti) porušil, či neporušil svou povinnost, nese právě tento člen důkazní břemeno, to znamená, že on musí prokazovat, že své povinnosti splnil. (Pokud soud nerozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat). Toto se netýká jenom jednatelů, ale i členů dalších orgánů s.r.o. (např. společníků, event. členů dozorčí rady).

Ve smlouvě o výkonu funkce jednatele musí být nově stanovena výše úplaty, příp. způsob jejího určení. Pokud by tomu tak nebylo, byl by výkon funkce považován za bezúplatný. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a též obsahovat vymezení všech složek odměn (např. fixní odměna a odměna „výkonová“), určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn, pokud by mohly být přiznány (např. co musí jednatel splnit, aby získal zvláštní odměnu apod.).[25]

Dále byl zaveden tzv. test insolvence. Společnost nesmí vyplatit podíl na zisku (též se vztahuje na zálohu na podíl na zisku), pokud by si touto výplatou způsobila úpadek. Pojem úpadek řeší insolvenční zákon.[26] V této souvislosti je nutno připomenout, že i v případě, kdy by úpadek „teprve“ reálně hrozil, byla by s.r.o. nucena podat insolvenční návrh, jinak se vystavuje případnému riziku odpovědnosti za škodu dle insolvenčního zákona, a to v rozsahu rozdílu výše pohledávky a částky vymožené v insolvenčním řízení.

V souvislosti se smlouvou o výkonu funkce a testem insolvence ještě upozorňuji, že je potřeba dát si velký pozor na ust. § 62 ZOK. Např.: Společnost ABC, s.r.o. má vleklé potíže s úhradou svých peněžitých dluhů. Insolvenční návrh podal jeden z věřitelů společnosti, a to společnost XYZ, s.r.o. Soud rozhodl, že společnost ABC, s.r.o. je skutečně v úpadku. Insolvenční správce (ten, kdo má na starosti celé probíhající insolvenční řízení) navrhl, aby členové orgánů obchodní korporace vydali prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce (nebo i jinak získaný – třeba podíl na zisku). Pokud dotčení členové orgánů s.r.o. neprokáží, že jednali v souladu s péčí řádného hospodáře a učinili vše za účelem odvrácení úpadku, hrozí jim, že budou muset vydat svůj prospěch (např. z titulu smlouvy o výkonu funkce) za období dvou let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku. A pozor: Toto ustanovení se vztahuje i na bývalé členy orgánů obchodní korporace.

Zároveň dle ust. § 68 ZOK může soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitele rozhodnout, že člen nebo bývalý člen statutárního orgánu ručí za splnění jejich povinnosti, jestliže dojde ke splnění následujících podmínek: Společnost je v úpadku a nedošlo k jednání, které by odvracelo hrozící úpadek (členové orgánů neučinili vše potřebné a rozumně předpokladatelné). Toto ustanovení se použije na statutární orgán, nepoužije se na nejvyšší orgán s.r.o., tedy valnou hromadu[27].

chci RADU

chci založit SRO

Závěr

Nová právní úprava obchodních společností přináší velkou míru dispozitivnosti při zakládání s.r.o. Na druhou stranu i při této relativní volnosti je nutno znát mantinely, za které není možno jít. Vzhledem k novým možnostem, které souvisejí se založením s.r.o., potažmo s její pozdější správou, je dobré si nejdříve zmapovat všechny možné varianty. Rozhodně tomu napomůže konzultace s někým, kdo má odborné vzdělání a dovede upozornit na nástrahy, které Vás v s.r.o. mohou očekávat.

Doporučuji nepoužívat vzory společenských smluv, které jsou volně stažené na internetu (případně ve Sbírce listin). Člověk neznalý všech souvislostí může lehce spadnout do problému.

PŘEHLEDOVÁ TABULKA

Forma založení: Písemná SS nebo ZL ve formě veřejné listiny (např. ve formě notářského zápisu).
Počet zakladatelů: Alespoň 1 osoba (právnická či fyzická); horní hranice počtu zakladatelů není omezena.
Vklad: Min. 1 Kč, pokud společenská smlouva neurčí, že výše vkladu je vyšší.
Základní kapitál: V případě jednoho společníka min. 1 Kč; u 2 a více společníků: součet jednotlivých vkladů (každý vklad min. 1 Kč). Není tedy stanovena minimální výše základního kapitálu, jako bylo doposud (tedy 200.000,- Kč)
Jednatel: Nově i právnická osoba; jeden či více jednatelů. SS (ZL) mohou stanovit, že jednatelé tvoří kolektivní orgán.
Způsob jednání: S péčí řádného hospodáře (v podrobnostech určí společenská smlouva).
Rezervní fond: Ne (dle ObchZ měl činit alespoň 10 % základního kapitálu).
Dozorčí rada: Není povinně zřizována.
 Ručení členů orgánů s.r.o. Společníci ručí společně a nerozdílně (tedy solidárně) do výše, v jaké nesplnil vkladové povinnosti, a to dle stavu zapsaného v obchodním rejstříku. Na členy statutárního orgánu se nově může vztahovat ručení dle ust. § 68 ZOK.


PŘEHLED NĚKTERÝCH ZMĚN OD 01. 01. 2014

- S.r.o. bude moci být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné s.r.o.

- Ruší se pravidlo, že jedna osoba může jediným společníkem nejvýše tří s.r.o.

- Již nebude omezena horní hranice počtu společníků (dle stávajícího ObchZ max. 50 společníků).

- Ust. § 142 ZOK: Stanovuje se nová minimální výše vkladu, a to 1 Kč. Dle ObchZ byla minimální výše vkladu stanovena na 20.000,-Kč.

- Ust. § 143 ZOK: Ruší se povinnost ocenit nepeněžitý vklad znalcem jmenovaným soudem; nově znalce vybírající společníci, po vzniku společnosti jednatelé.

- Ust. § 108 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: Zápis do obchodního rejstříku může nově provést i notář (musíte samozřejmě doložit všechny požadované listiny).

- V souvislosti se zrušením základního kapitálu ve výši 200.000 Kč je posílena odpovědnost členů orgánů obchodní korporace.

- Ust. § 68 ZOK: I jednatelé mohou mít ručitelskou povinnost.

- Ust. § 40 ZOK: Test insolvence, aneb Nemožnost vyplatit podíl na zisku v případě, že by si tím společnost přivodila úpadek.

- Ust. § 202 ZOK: Vystoupení společníka ze společnosti je nový způsob zániku účasti společníka na společnosti. Možno, pokud by např. nesouhlasil s příplatkovou povinností.

- Ruší se povinnost zakládat rezervní fond.

- Ust. § 59 an. ZOK: Ve smlouvě o výkonu funkce jednatele musí být stanovena výše úplaty; jinak je tato smlouva považována za bezúplatnou.

- Ust. § 208 ZOK: Převod podílu – na jiného společníka může společník převést libovolně (event. může být vyžadován souhlas valné hromady, ale to by muselo být stanoveno ve společenské smlouvě), na jinou osobu než společníka se souhlasem valné hromady, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak.

Autor: Lenka Gruberová
Zdroje:

[1] Zák. č. 89/2012 Sb.

[2] Zák. č. 90/2012 Sb.

[3] Zák. č. 304/2013 Sb.

[4] Zák. č. 99/1963 Sb.

[5] K tomu viz např. DVOŘÁK, J.; ŠVESTKA J.; ZUKLÍNOVÁ, M.: Občanské právo hmotné. Díl první. Obecná část. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. Str. 262 an.

[6] Založení = přijetí zakladatelského dokumentu vs. vznik = den zápisu do Obchodního rejstříku.

[7] Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 323/2013 Sb.

[8] ZOK normuje, že v.o.s. a k.s. jsou společnosti osobní, kdežto s.r.o. a a.s. společnosti kapitálové.

[9] http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid=ob_069.htm, citováno dne 20.11.2013.

[10] Ust. § 132 odst. 1 ZOK.

[11] V této souvislosti zmiňuji, že v.o.s. a k.s. lze dle ust. § 2 ZOK založit jen za účelem podnikatelským či za účelem správy vlastního majetku.

[12] Ust. § 11 ZOK.

[13] Toto je možno dovodit např. z ust. § 146 odst. 1 písm. c) ZOK, dle kterého jsou ve společenské smlouvě s.r.o. obsaženy údaje o společnících (jméno a bydliště nebo sídlo).

[14] Dále v textu je používán termín „společenská smlouva“.

[15] Ve spojení s ust. § 92 ZOK soud prohlásí za neplatnou s.r.o. i bez návrhu (to znamená, že z vlastní úřední povinnosti bude zkoumat možné důvody naznačující neplatnost založení s.r.o.), pokud společenská smlouva nebyla pořízena v předepsané formě.

[16] NOZ v ust. § 123 normuje, že jednání, kterým bude právnická osoba založena, musí obsahovat alespoň název, sídlo, předmět činnosti, určení statutárního orgánů vč. způsobu vytváření; jmenovitě budou určeni první členové statutárního orgánu. Pokud není stanovena doba „trvání“ právnické osoby, platí, že je založena na dobu neurčitou.

[17] Viz ust. § 146 ZOK.

[18] Viz Sněmovní tisk 986/0 – vládní návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, dostupný na http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=986&CT1=0, str. 66, citováno dne
20. 11. 2013.

[19] Dle ust. § 118 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: pokud tento zákon předpokládá zápis určité skutečnosti soudem, rozumí se tím i zápis notářem.

[20] Ust. § 58 ObchZ.

[21] K tomu viz ust. § 108, 109 ObchZ.

[22] Ust. § 15 ZOK.

[23] Pohledávka dle NOZ patří mezi věci – viz např. ust. § 512 NOZ.

[24] Ust. § 37a odst. 1 a 3 zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

[25] Ust. § 60 ZOK.

[26] Úpadek má dle insolvenčního zákon dvě formy, a to platební neschopnost a předlužení. Obecně je dlužník v úpadku, když má více věřitelů, peněžité závazky min. 30 dnů po splatnosti a není schopen je plnit. O předlužení jde, pokud (s přihlédnutím ke všem okolnostem) má dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho aktiv.

[27] Ust. § 70 ZOK.