CLW 2013: Zakládáme nadaci a nadační fond

Autor
/

Sdílejte

Představujeme Vám článek sepsaný Katkou Janičkovou v rámci soutěže Creative Legal Writing 2013

 

Nadace a nadační fondy jsou právnické osoby. Tyto specifické právnické osoby mají svůj speciální účel. Tvoří značný podíl neziskového sektoru. Poprvé byly tyto formy do českého zákonodárství vneseny v roce 1992, problematiku nadací a nadačních fondů upravoval občanský zákoník. S účinností od 1. 1. 1998 měly nadace a nadační fondy samostatný zákon.[1]

Současné postavení nadací a nadačních fondů řeší Nový občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb. Tento zákon nabude účinnosti 1. ledna 2014, zákon přináší spoustu změn, a to i v oblasti nadací a nadačních fondů.

chci RADU

Obecná definice nadace a nadačního fondu

Zákonné znění:

V § 306 odstavci prvním nového občanského zákoníku se říká: „Zakladatel zakládá nadaci k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný, spočívá-li v podpoře obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak.“

Z toho vyplývá, že klíčovým znakem nadace je její účel.

Další odstavec stanoví, že některé účely se zakazují.  „Zakazuje se založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti. Zakazuje se založit nadaci sloužící výlučně výdělečným cílům. Plní-li nadace zakázaný účel, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci.“

Výklad:

Nadace je sdružení majetku, zřízené za specifickým účelem. Jedná se o právnickou osobu s majetkovým základem, která sice má vlastní statutární orgány, ty však smějí s majetkem nadace disponovat jen v souladu s příkazy obsaženými v nadační listině nebo v pořízení pro případ smrti. Účel je tedy hlavním definičním znakem nadace a zapisuje se do nadační listiny.[2] Jako příklad uvedu Nadaci Alfreda Nobela, která každoročně uděluje Nobelovy ceny nebo Nadace Terezy Maxové na pomoc dětem.

Nadační fond se od nadace liší především tím, že neslouží trvalému účelu, tudíž není nutné stanovit, aby vklady a dary do nadačního fondu splňovaly předpoklad trvalého výnosu. Naopak, majetek nadačního fondu může být celý spotřebován k účelu, pro nějž byl založen. Z

toho důvodu se ani pro výši majetku a kapitálu nadačního fondu nestanovují žádné limity.[3]

V oblasti účelu nadací došlo ke změně v tom, že rozšiřuje dovolený účel nadací z výlučně veřejně prospěšného účelu (který používal zákon o nadacích a nadačních fondech) i na účel dobročinný. Zatímco veřejně prospěšný účel spočívá v podpoře obecného blaha (neurčitého počtu osob), dobročinný účel spočívá v podpoře určitého okruhu osob, které potřebují pomoc, tím se umožní mj. i zakládání tzv. rodinných nadací.[4] U nadačních fondů je zákonná úprava obdobná.

Založení nadace a nadačního fondu

§ 309 nového občanského zákoníku říká:

(1) Nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti.
(2) Zakládací listinu nadace pořizuje jedna osoba nebo více osob.
(3) Stojí-li na straně zakladatele nadace více osob, považují se za zakladatele jediného a v záležitostech nadace musí jednat jednomyslně; odmítá-li některá z těchto osob souhlas bez vážného důvodu udělit, nahradí jej k návrhu kterékoli z ostatních zakládajících osob svým rozhodnutím soud.
(4) Nadační listina vyžaduje formu veřejné listiny.

Výklad:

Pokud chcete založit nadaci, potřebujete vytvořit nadační listinu. Po účinnosti nového občanského zákoníku existují pouze dvě formy nadační listiny.

Mezi živými může nadace či nadační fond vzniknout jen na základě zakládací listiny, a to i v případě, že bude zakladatelů více. Na více zakladatelů se totiž nahlíží jako na zakladatele jediného, a to znamená, že i v ostatních záležitostech nadace musejí jednat jednomyslně. Dříve, pokud bylo zakladatelů více, zákon nehovořil o zakládací listině, ale o zakládací smlouvě.

Pro případ smrti lze nadaci či nadační fond založit závětí, dědickou smlouvou, nebo dovětkem.[5] Založení nadace nebo nadačního fondu bude tedy vždy jednostranným právním úkonem, který musí být ve formě veřejné listiny.[6] Forma veřejné listiny znamená, že nadační listina musí být notářsky ověřena.

Nadační listina tedy musí na základě § 310 NOZ obsahovat:

a) název a sídlo nadace,

b) jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo,

c) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,

d) údaj o výši vkladu každého zakladatele,

e) údaj o výši nadačního kapitálu,

f) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají,

g) počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora,

h) určení správce vkladů a

i) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.[7]

 chci založit NEZ

Výklad:

a) o názvu nadace (viz dále) a sídlo nadace je její umístění, které nutně musí být uvedeno.

b) dostatečně konkrétní identifikace zakladatele/zakladatelů

c) o účelu viz výše

d) dle § 330 odst. 1 nového občanského zákoníku bude vkladová povinnost splněna tak, že vklady odpovídají částce alespoň 500 000 Kč.

e) údaj o výši nadačního kapitálu je podstatnou změnou, kterou přináší nový občanský zákoník v § 337. Nadační kapitál je peněžní vyjádření souboru předmětu vkladů i nadačních darů a musí mít celkovou hodnotu odpovídající alespoň výši 500 000 Kč. (§ 336)

V případě založení nadace pořízením pro případ smrti jsou stanoveny povinné náležitosti nadační listiny tak, aby bylo možné je bezpečně určit i s odstupem času. Nadační listina, která je součástí pořízení pro případ smrti tedy musí obsahovat:

a) název nadace,

b) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,

c) údaj o výši vkladu,

d) údaj o výši nadačního kapitálu a

e) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze

poskytnout, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.[8]

Nadační listina ovšem později musí být doplněna tak, aby obsahovala povinné náležitosti dle

§ 310 NOZ (viz výše). Za tím účelem by měla být v pořízení určená osoba, která tak učiní.

Pokud by zůstavitel takovou osobu neurčil, doplní nadační listinu o zbylé povinné náležitosti

vykonavatel závěti.[9]

Právní úprava nadační listiny v novém občanském zákoníku je ve velice podobná právní úpravě v zákonu o nadacích a nadačních fondech. Výraznou změnu představuje pouze povinnost pro zakladatele uvádět v nadační listině údaj o nadačním kapitálu. Vůle zakladatele nadace je oproti předešlé právní úpravě značně posílena, zakladatel si může totiž v listině stanovit nezměnitelnost nadační listiny či omezit členství v orgánech, vyloučit podnikání, nebo naopak povolit změnu právní formy nadace na nadační fond.[10]

Podstatné náležitosti nadační listiny nadačního fondu jsou stanoveny speciálně v ustanovení § 396 odst. 1 NOZ. Jedná se o obdobnou úpravu jako u nadací, ovšem s tím rozdílem, že se u nadačního fondu neuvádí údaj o výši nadačního kapitálu, který nadační fond nevytváří. V případě, že je nadační fond založen pořízením pro případ smrti a zakladatel neurčí ani jakým způsobem budou jmenováni první členové správní a dozorčí rady (případně revizor), jmenuje je vykonavatel závěti. Pokud ten tak neučiní, může osoba, které na tom svědčí právní zájem, podat návrh soudu, který je jmenuje.[11]

Název nadace a nadačního fondu

V názvu nadace nebo nadačního fondu musí být uvedeno přímo slovní spojení „nadace“ nebo „nadační fond“. § 308 odst. 2 dále stanoví, že pravidelnou součástí názvu nadace je označení poukazující na její účel, toto ovšem není povinností. Je třeba při vytváření jména nadace a nadačního fondu dbát na to, aby název nově vznikající právnické osoby nebyl zaměnitelný s názvem jiné právnické osoby již vzniklé a aby název nově vznikající právnické osoby (nadace či nadačního fondu) nebyl nijak klamavý.

Za splnění určitých podmínek je možné, aby název obsahoval jméno člověka nebo část názvu jiné právnické osoby. Pokud chce mít určitá právnická osoba v názvu jméno člověka, je nutné, aby k němu měla zvláštní vztah. Tento vztah už ale není dále nijak definovaný. Dále musí dát tato osoba k užití svého jména souhlas, a pokud už není naživu, musí dát souhlas manžel. Není-li na živu ani manžel, dává souhlas zletilý potomek a není-li ani ten, dává souhlas předek. Pokud by tyto podmínky nebyly dodrženy a příjmení určitého člověka by i tak bylo užito, má manžel nebo i jiná osoba dotčenému blízká právo se domáhat ochrany. Osoba, která udělila souhlas s užíváním jména má právo kdykoliv tento souhlas odvolat. Pokud by byl ale odvolán souhlas daný na dobu určitou, aniž by to odůvodňovala podstatná změna okolností nebo jiný důvod, je ten, kdo tak učinil, povinen nahradit právnické osobě, která jméno užívala, vzniklou škodu.[12]

Jestliže by nadace či nadační fond uvažovaly o užití nějakého prvku názvu jiné právnické osoby v názvu svém, mohou tak učinit opět pouze v případě, že mezi nimi existuje vztah, který by tento krok odůvodňoval. Právnická osoba, jejíž prvek má být použit, k tomu musí dát souhlas, který může odvolat, obdobně jako u souhlasu fyzické osoby s užitím jména. Názvy nadace/nadačního fondu a právnické osoby musí být stále dostatečně odlišitelné. Právnická osoba se může domáhat speciální ochrany svého jména, pokud by ho nadace/nadační fond nějak zneužívala. Právnická osoba může požadovat upuštění od takového jednání a případné odstranění škodlivých následků.[13] (toto neplatí pro vědecké a umělecké účely nebo pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství).

chci RADU

Autor: Janičková Katka

Seznam použitých pramenů:

[1] Nadace [online]. Server Fórum dárců, [cit. 16. 11. 2013]. Dostupné na <http://www.donorsforum.cz/nadace-a-fondy/nadace.html>.

[2] RONOVSKÁ, Kateřina. Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 115. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 275. ISBN 80-210-3453

[3] Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, konsolidované znění, str. 104.

[4] ELIÁŠ, Karel. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Sagit, 2012, s. 167-168. ISBN 978-80-7208-922-2.

[5] ELIÁŠ 2012, op. cit., s. 170.

[6] ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 169 – 170.

[7] §310 zákona č. 98/2012 Sb., občanský zákoník

[8] § 311 zákona č. 98/2012 Sb., občanská zákoník

[9] ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 171.

[10] RONOVSKÁ 2012 op. cit., s. 96.

[11] § 396 odst. 2 zákona č. 98/2012 Sb., občanský zákoník

[12] FRIŠTENSKÁ, Hana. Průvodce občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy, Fórum dárců, červen 2013. str. 24.

[13] § 132 – § 135 zákona č. 98/2012 Sb., občanský zákoník

ELIÁŠ 2012, op. cit., s. 120.