B Č D F H I J K L M N O P R S U V Z
    Je Ji Jm
  1. Jednání za právnickou osobu

    Autor
    /
    Zákon stanoví, že každý, kdo právnickou osobu zastupuje, má dát najevo, o co se jeho zastoupení opírá, a jedná-li za právnickou osobu v písemné formě, uvede k označení právnické osoby svůj podpis, přičemž toto ustanovení má především pořádkovou povahu, tedy nedostatek podpisu způsobí neplatnost pouze tehdy, pokud pro dané právní jednání zákon...
  2. Jednočlenná společnost

    Autor
    /
    Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel nebo kapitálová společnost může mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou. Působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník s tím, že je povinen rozhodnutí činit v písemné formě, resp. ve formě veřejné listiny, je-li to vyžadováno pro běžné rozhodnutí valné hromady. Smlouva...
  3. Jednotka jako věc nemovitá

    Autor
    /
    Jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka tedy tvoří celek, který má dvě neoddělitelné části. První částí je byt jako prostorově oddělená část domu a druhou částí je podíl na společných částech nemovité věci (na domu a...
  4. Jiná vedlejší ujednání (koupě)

    Autor
    /
    Strany kupní smlouvy mohou kromě samotné koupě sjednat i různá vedlejší ujednání. Určitá vedlejší ujednání a práva a povinnosti z nich plynoucí jsou stanoveny přímo v zákoně (například výhrada vlastnického práva, výhrada zpětné koupě nebo výhrada lepšího kupce). Zákon však dává možnost ujednat jako vedlejší ujednání i jiné výhrady nebo podmínky připouštějící...
  5. Jistota

    Autor
    /
    V právním styku může být v některých případech, ať již zákonem, rozhodnutím soudu nebo smluvním ujednáním, stanovena povinnost poskytnout druhé straně jistotu. Zákon stanoví, že kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost především zřízením zástavního práva. Pokud někdo nemůže dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Zákon...
  6. Jméno člověka a jeho ochrana

    Autor
    /
    Zákon stanoví pravidlo, že člověk má právo na užívání svého jména v právním styku. Užívá-li v něm jiné jméno než vlastní (tj. jméno buď smyšlené, nebo cizí), musí nést následky omylu nebo újmy, která tím na straně dalších osob vznikne. Zákon rozlišuje dvě situace, které lze podřadit pod neoprávněný zásah do práva...