Nález

Autor
/

Sdílejte

Právní úprava nálezu se řídí domněnkou, že si každý chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná. Zákon stanoví, že kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji. Pokud někdo najde ztracenou věc, je povinen ji vrátit tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného. Nálezné činí podle zákona desetinu ceny nálezu. Má-li však ztracená věc hodnotu jen pro toho, kdo ji ztratil, nebo pro jejího vlastníka, náleží nálezci nálezné podle slušného uvážení.

Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla nalezena. Pokud však byla věc nalezena ve veřejné budově nebo veřejném dopravním prostředku, odevzdá ji nálezce provozovateli těchto zařízení. Obec pak nález obvyklým způsobem vyhlásí a rozhodne, jak bude věc uschována. Pokud se vlastník přihlásí do jednoho roku, věc se mu vydá po odečtení nákladů spojených s úschovou a nálezného. Pokud se do jednoho roku nepřihlásí, může nálezce nebo obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, nakládat s věcí jako poctivý držitel. Pokud od vyhlášení nálezu uplynou tři roky a nikdo se k němu nepřihlásí, nabude nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, vlastnické právo k věci.

Zákon upravuje také situaci, kdy nálezce nález neoznámí. Nálezci, který nález neoznámí, přisvojí si jej nebo jinak poruší své povinnosti, nenáleží úhrada a nálezné, ani nemůže nález užívat nebo nabýt k němu vlastnické právo. Pokud tímto svým jednáním způsobí škodu, je povinen ji nahradit.

chci RADU