Ručení

Autor
/

Sdílejte

Ručení je jedním ze způsobů zajištění dluhu. Ručení spočívá v tom, že osoba odlišná od dlužníka (ručitel) prohlásí věřiteli, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní. Věřitel má tedy při ručení zajištěno, že pokud nesplní dlužník svůj dluh, může se obrátit na ručitele, který je povinen tento dluh splnit místo dlužníka. Ke vzniku ručení je třeba, aby věřitel ručitele přijal, neboť pokud tak neučiní, nemůže po ručiteli nic žádat. Ručení vzniká na základě ručitelského prohlášení, které vyžaduje písemnou formu. V některých případech však vzniká ručení přímo ze zákona.

Věřitel má právo požadovat na ručiteli splnění dluhu pouze v případě, že dlužník dluh v přiměřené lhůtě nesplnil, ačkoli jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Této výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. Ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem. Ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, které má proti věřiteli dlužník.

Ručení je vedlejší právní vztah, který je závislý na hlavním dluhu, a proto zánikem hlavního dluhu zaniká i ručení, které ho zajišťuje. Pokud však hlavní dluh zanikl pro nemožnost plnění dlužníka a ručitel jej splnit může nebo zanikl pro zánik právnické osoby, která je dlužníkem, ručení nezaniká.

chci RADU