Služebnost

Autor
/

Sdílejte

Podstata služebností spočívá v tom, že vlastník zatížené věci má povinnost ve prospěch jiného něco strpět nebo se něčeho zdržet. Služebností může být například právo stezky, kdy je vlastník pozemku povinen strpět chůzi dalších osob přes svůj pozemek nebo zákaz zvýšení stavby, při kterém vlastník pozemku nesmí stavět nad stanovenou hranici. Základním znakem, který odlišuje služebnost od reálného břemene, je to, že vlastník služebné věci je povinen zůstat pasivní. Nový občanský zákoník dále dělí služebnosti na pozemkové a osobní, přičemž blíže specifikuje určité typické druhy služebností, například služebnost okapu, služebnost inženýrské sítě, služebnost stezky nebo právo pastvy. Strany si však mohou sjednat i jakékoli jiné služebnosti, které jsou pro danou situaci potřebné.

Reálná břemena, na rozdíl od služebností, nezavazují vlastníka zatížené věci k pasivitě, ale zavazují ho k nějakému konání. Reálným břemenem může být například povinnost pravidelně dodávat oprávněnému určité věci, jako potraviny nebo otop nebo například udržovat studnu pro jiného vlastníka. Reálná břemena bývají většinou časově omezená, a pokud by mělo být zřízeno reálné břemeno bez časového omezení, muselo by být vždy vykupitelné, a to za předem určených podmínek.

Služebnosti i reálná břemena se nejčastěji zřizují právním jednáním (smlouvou, pořízením pro případ smrti), a pokud se týkají nemovitostí zapsaných v katastru, vznikají v tomto případě až zápisem do katastru nemovitostí (zápis má tedy konstitutivní účinky). Pokud vznikne věcné břemeno jiným způsobem, například ze zákona nebo rozhodnutím soudu, vzniká nezávisle na zápisu v katastru, ale i tak je nutné jej do katastru nemovitostí zapsat.

chci RADU