Započtení

Autor
/

Sdílejte

Započtení je jedním ze způsobů zániku závazku a lze ho použít, pokud si strany vzájemně dluží plnění stejného druhu. Každá ze stran, které si vzájemně dluží, může vůči druhé straně prohlásit, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. Aby mohlo dojít k započtení, musí být obě pohledávky splatné. Započtením se pak obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Účinky započtení nastávají zpětně, a to k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (tedy splatnými).

K započtení však nejsou způsobilé všechny druhy pohledávek. Zákon stanoví, že k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Zákon dále zakazuje započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný. Pohledávku na náhradu újmy způsobené na zdraví lze započíst jen na vzájemnou pohledávku téhož druhu a proti pohledávce mzdy nebo platu je započtení možné jen do výše její poloviny.

Kromě započtení prohlášením jedné ze stran je možné také započtení dohodou obou stran. Při započtení dohodou se nepřihlíží k výše uvedeným zákazům, avšak ani tímto způsobem nemůže být započteno proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný.

chci RADU