Zpracování

Autor
/

Sdílejte

Zákon upravuje případy, kdy zpracováním movitých věcí několika vlastníků vznikne nová věc a takto zpracované věci již nelze uvést do předešlého stavu buď vůbec, anebo jen se značným nákladem nebo značnou ztrátou. V takovém případě nová věc náleží jako vlastníkovi tomu, kdo materiálnem nebo prací nejvíce přispěl k hodnotě výsledku. Nový vlastník se však musí vypořádat s vlastníky ostatních věcí. Zákon stanoví, že vlastník nové věci zaplatí tomu, kdo vlastnické právo pozbyl, hodnotu zpracované věci a tomu, kdo se na výsledku podílel prací, odměnu za práci.

Odlišná úprava je však v případě, že zpracovatel nezpracoval novou věc v dobré víře. Zákon poskytuje ochranu vlastníku věci, která nebyla zpracována v dobré víře a stanoví, že takovému vlastníku se ponechává na vůli, zda si přisvojí novou věc a nahradí druhému, co on pozbyl, nebo zda mu věc za náhradu ponechá (bez ohledu na to, jak se jeho věc hodnotově podílela na hodnotě vzniklého celku).

Pokud podle výše uvedených pravidel nelze určit jediného vlastníka nové věci, náleží věc do spoluvlastnictví vlastníků zpracovaných věcí. Podíly se v tomto případě stanoví podle hodnot zpracovaných věcí, a pokud není možné hodnoty určit, budou podíly stejné. Pokud se cizí věc použije pouze na opravu jiné věci, připadne vlastníkovi opravené věci, a ten nahradí vlastníkovi zpracované věci její hodnotu (toto platí ať je hodnota věci použité na opravu jakákoli).

chci RADU