Příběhy ze Suchánkovic rodiny (6): Začínáme podnikat

Autor
/

Sdílejte

Pár dní poté, co se Pavel vrátil s novým autem domů, zašel zase do své oblíbené hospody Na Růžku. Říkal si, že tam určitě budou někteří jeho kamarádi, ale jediný známý, kterého potkal, byl Miloš. Hned v našem prvním příběhu se Pavel s Milošem právě v této hospodě vsadil, prohrál, ale Milošovi nikdy nezaplatil. Proto je jasné, že se zrovna s Milošem neměl zájem potkat. Miloš seděl u stolu sám a hned na něj mával, ať si jde sednout k němu. Pavel měl chuť odejít pryč, ale nechtěl vypadat hloupě, tak si k Milošovi přisedl. Čekal, že mu Miloš začne nadávat, ale ten ho přátelsky pozdravil a objednal pivo.

Pavel se Milošovi omluvil za nevydařenou sázku a vysvětlil mu, že manželka potřebovala zrovna pračku a že se s ní nechtěl hádat. Miloš se smál, že už je mu to jasné a řekl Pavlovi, ať to neřeší, že měli stejně ten den už v sobě dost piv a byla to hloupost. Navíc mu Miloš řekl, že má nějaké nové podnikatelské plány a že za ním chtěl kvůli tomu stejně zajít.

Miloš totiž nedávno koupil malé zahradnictví a květinářství ve vedlejší vesnici a chtěl by trochu rozšířit prodej, vytvořit webové stránky a nabízet své produkty i prostřednictvím e-shopu. Ví, že Pavel se ve věcech ohledně počítačů vyzná, a tak ho požádal, jestli by do toho nešel s ním.

Pavla tato myšlenka zaujala, neboť není ve své práci moc spokojený a už nějaký čas s Katkou přemýšlejí, že by zkusili podnikat. Katka je už dlouho doma s Matýskem a chtěla by se více dostat mezi lidi a začít dělat i něco jiného. Velkou Katčinou zálibou je pěstování bylinek a po dobu, co se stará o Matýska, si o tom i hodně nastudovala. Už teď má na zahrádce velké záhonky a plný pokoj truhlíků a květináčů. Katka bylinky zatím jen rozdává kamarádům a suší, ale chtěla by z nich také vyrábět čaje a jiné přírodní produkty.

Pavel si na Katku hned vzpomněl a navrhl Milošovi, že by v tom e-shopu mohli prodávat i její bylinky a další produkty. Milošovi se ten nápad zalíbil a začali s Pavlem plánovat, jakým způsobem by jejich podnikání mělo probíhat. Měli pár nápadů, ale domluvili se, že to nebudou řešit sami a raději se s někým poradí. Miloš navrhl, že by mohli zajít za jeho známou advokátkou a probrat s ní, která forma podnikání by se pro jejich případ nejvíce hodila. Pavel souhlasil a pak už jen popíjeli a plánovali.

Miloš tedy druhý den zavolal své advokátce a domluvil s ní schůzku na příští týden. Pavel šel na schůzku s ním, ale Katce o tom zatím nic neřekl, neboť chtěl všechno nejdříve s Milošem pořádně promyslet. A co paní advokátka Milošovi s Pavlem poradila?

06

A co dál? Co na to říká nový zákon o obchodních korporacích?

1.      Z jakých forem podnikání mají Pavel s Milošem na výběr?

Česká právní úprava poskytuje dvě základní možnosti pro podnikání, a to podnikat jako fyzická osoba nebo založit za tímto účelem právnickou osobu – obchodní korporaci.

Zákon o obchodních korporacích upravuje čtyři základní formy obchodní společností, které je možné založit za účelem podnikání.

  1. –          veřejná obchodní společnost
  2. –          komanditní společnost
  3. –          společnost s ručením omezením
  4. –          akciová společnost

Kromě těchto základních forem upravuje zákon družstva a evropské formy společností, které se však pro daný případ nehodí.

Jelikož jsou Pavel s Milošem dva (případně s Katkou tři), bude pro ně nejvhodnější založit si obchodní společnost a stát se tak jejími společníky.

chci RADU

2.      Co jim řekla paní advokátka na veřejnou obchodní společnost?

Výhodou této formy společnosti je její snadné založení a snadná správa, neboť není třeba ustavovat žádné zvláštní orgány. Pro založení společnosti navíc není potřeba vytvářet žádný minimální základní kapitál a je pouze na vůli společníků, zda si sjednají povinnost vložit do společnosti nějaký majetek.

Hlavní nevýhodou je však ručení za dluhy společnosti. Společníci ručí za její dluhy celým svým majetkem, což je velká odpovědnost a v případě, že se podnikání nevydaří, může to mít pro společníka velmi závažné důsledky. Všichni společníci navíc ručí za dluhy společně a nerozdílně. Pokud tedy vznikne společnosti dluh, který není schopna sama splatit, mohou se věřitelé obrátit na kteréhokoli ze společníků, aby tento dluh z titulu ručení splnil on. Takový společník je pak povinen dluh ze svého majetku zaplatit a až poté může vymáhat příslušné části dluhu od ostatních společníků.

Všichni společníci by se měli na činnosti společnosti osobně podílet, a každý z nich by měl tedy mít dostatečný přehled o tom, jak společnost hospodaří, a možnost ovlivnit veškerá důležitá rozhodnutí.

Právě kvůli neomezenému ručení paní advokátka tuto formu podnikání Milošovi s Pavlem nedoporučila. Pokud by se jim podnikání náhodou nevydařilo a zadlužili se, museli by tyto dluhy splatit ze svého vlastního majetku, což by například pro Pavla, který musí živit rodinu a splácet hypotéku, mohlo přinést obrovské problémy.

3.      A jaký měla advokátka názor na komanditní společnost?

Advokátka Milošovi s Pavlem vysvětlila, že komanditní společnost je celkem zajímavá forma společnosti, která se u nás v praxi však téměř nepoužívá. Tato forma spočívá v tom, že zahrnuje dva druhy společníků. Jedni jsou komplementáři, kteří nemusí vložit do společnosti žádný vklad, ručí za dluhy společnosti neomezeně a náleží jim obchodní vedení společnosti. Druzí jsou komanditisté, kteří jsou povinni vložit vklad a za dluhy společnosti ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu.

Paní advokátka jim dala tuto možnost vzhledem k jejich podnikatelskému záměru ke zvážení a upozornila je, že každý ze společníků by zde však měl značně odlišné postavení. Miloš s Pavlem se shodli, že to jejich představě podnikání nevyhovuje a zeptali se jí na další formy.

4.      A co jim advokátka řekla o společnosti s ručením omezeným?

Společnost s ručením omezeným je u nás nejčastější formou společnosti. Již z názvu této formy vyplývá, že společníci ručí za její dluhy pouze omezeně. Právní úprava nově nevyžaduje, aby tato společnost vytvářela minimální základní kapitál, a její založení je i díky tomu poměrně jednoduché (dříve bylo třeba vytvořit základní kapitál ve výši 200.000,– Kč).

Omezené ručení spočívá v tom, že společníci ručí za dluhy společnosti pouze do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti. V obchodním rejstříku je povinně zapsán základní kapitál společnosti, na kterém se společníci dohodli, a výše vkladů připadající na každý podíl. V rejstříku je také zapsáno, zda byly vklady již splaceny, případně jaká část byla splacena. Společníci pak ručí za dluhy společnosti pouze v případě, že veškeré vklady ještě splaceny nebyly a pouze do výše, v jaké nebyly splaceny. Pokud tedy společníci všechny dohodnuté vklady splatí, neručí už za dluhy společnosti vůbec.

Za společnost jedná ve všech věcech statutární orgán, kterým je zde jeden nebo více jednatelů. Jednatelem může být například jeden ze společníků, všichni společníci, nebo i někdo úplně jiný. Jednatelé mají ve společnosti největší odpovědnost a musí si dávat pozor, aby jednali vždy pečlivě a dostatečně informovaně. Nejvyšším orgánem je v této společnosti valná hromada, kterou tvoří všichni společníci. Ta rozhoduje o základním směřování společnosti a o veškerých důležitých změnách a také volí a odvolává jednatele.

Paní advokátka jim tuto společnost doporučila, neboť je možné ji poměrně snadno založit a díky omezenému ručení společníků nepřináší takové riziko jako jiné formy. Zároveň je však upozornila, že pokud by se chtěli pro tuto formu rozhodnout, musí si ještě před jejím založením rozmyslet pár věcí. Mimo jiné se musí rozhodnout, jaký by chtěli vytvořit základní kapitál a jaká by byla výše vkladů společníků, zda by měli všichni společníci stejná práva a povinnosti nebo by s každým podílem bylo spojeno něco jiného, zda by chtěli vydávat kmenové listy, zda by umožnili neomezeně převádět podíl na jiného nebo by tuto možnost omezili, kdo by byl jednatelem a mnoho dalších věcí.

Kromě toho je paní advokátka upozornila, že ručení je zásadně omezené, ale mohou nastat určité případy, kdy by jednatel společnosti při nějakém svém pochybení ručil i celým svým majetkem. Proto je i v této společnosti třeba přistupovat k podnikání velmi zodpovědně a obezřetně.

chci založit SRO

5.      Pavla s Milošem tato společnost zaujala a chtěli zjistit ještě více informací ohledně založení společnosti. Také je zajímalo, jak je to s těmi vklady do společnosti a zda skutečně mohou vložit pouze 1 Kč.

Advokátka jim řekla, že k založení společnosti s ručením omezeným je třeba sepsat společenskou smlouvu. Společenská smlouva musí mít u této společnosti formu veřejné listiny a musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. Mezi tyto náležitosti patří mimo jiné předmět podnikání, určení společníků, určení výše vkladů, výše základního kapitálu a počtu jednatelů. Poté, co bude sepsána tato smlouva, je třeba do 6 měsíců požádat o zápis společnosti do obchodního rejstříku. Společnost pak vzniká až tímto zápisem.

Vklad každého společníka může být pouze 1 Kč, ale advokátka jim takové uspořádání spíše nedoporučila. Informace o základním kapitálu a vkladech společníků jsou zapsány v obchodním rejstříku, a jsou tedy veřejně přístupné. Pokud bude základní kapitál skutečně pouze ve výši pár korun, advokátka je upozornila, že to může na případné obchodní partnery a zákazníky působit méně důvěryhodně.

6.      Pavel s Milošem dále chtěli po paní advokátce bližší informace o tom, co mají za úkol jednatelé a kdo by měl být jednatelem, a také kdy se může stát, že budou ručit neomezeně.

Jednatel společnosti má na starosti její obchodní vedení a může tuto společnost zastupovat ve všech záležitostech. To znamená, že jednatel může mimo jiné jménem společnosti uzavírat veškeré smlouvy. Společníci si mohou zvolit, zda bude jednatelem jen jedna osoba, nebo jich bude více. Jelikož Pavel s Milošem chtějí založit malou společnost, na jejímž vedení se chtějí osobně podílet, paní advokátka jim doporučila, aby jako jednatele určili buď jednoho z nich, nebo oba dva. Pokud si určí, že budou jednatelé oba dva, měli by také ve společenské smlouvě uvést, jakým způsobem mohou za společnost jednat (zda každý samostatně nebo pouze oba společně). Jednatelé mají jako členové voleného orgánu společnosti ze zákona povinnost vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.

O neomezeném ručení jednatele může rozhodnout pouze soud, a to v případě, že se společnost dostala do úpadku. Důvodem pro neomezené ručení je to, že jednatel věděl nebo mohl vědět o hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné.

7.      Poslední možnou společností je akciová společnost. Aby měli Pavel s Milošem kompletní informace, řekla jim paní advokátka něco i o této formě.

Akciová společnost je vhodná pro ty podnikatele, kteří chtějí založit obchodní společnost s větším množstvím kapitálu. Základní kapitál této společnosti je rozvržen na určitý počet akcií. Akcie jsou cenné papíry, které představují podíl na společnosti a vlastníci akcií (akcionáři) mají jako společníci určitá práva a povinnosti, například hlasovací právo nebo právo na podíl na zisku společnosti. Základní kapitál akciové společnosti musí být alespoň 2,000.000,– Kč a v případě, že by společnost vedla účetnictví v eurech, musí základní kapitál činit alespoň 80.000,– EUR. Podle zákona je akciová společnost povinna mít internetové stránky, na kterých bude muset uveřejňovat veškeré informace, které jí ukládá zákon.

Podle advokátky může u této společnosti někomu vyhovovat to, že jména vlastníků (akcionářů) společnosti se nezapisují do obchodního rejstříku, a tudíž identita vlastníků není na první pohled zřejmá. Advokátka ale Miloše s Pavlem upozornila, že už není možné vydávat tzv. anonymní akcie, tedy akcie na majitele v listinné podobě. Akcie na majitele mohou existovat jen jako zaknihované akcie (vedené v příslušné evidenci) nebo musejí být imobilizovány (tj. uloženy do úschovy podle § 2413). Jména majitelů těchto akcií tak budou moci poměrně jednoduše dohledat například soudy, policie či finanční úřady.

Další výhodou akciové společnosti je možnost získat v budoucnu investory formou veřejné nabídky akcií při zvyšování základního kapitálu.

Advokátka Pavlovi s Milošem však tuto formu společnosti spíše nedoporučila, a to právě proto, že se hodí pro větší podnikatele, kteří potřebují vytvořit vyšší základní kapitál. Pavel s Milošem chtějí podnikat zatím jen v malém rozsahu, a tato společnost by vyžadovala zbytečně moc formalit a především základní kapitál ve výši 2 miliony Kč.

A jak to dopadlo v našem příběhu? Jakou formu podnikání si Pavel s Milošem vybrali?

Pavel s Milošem se vše pečlivě vyslechli a spolu s advokátkou se shodli na tom, že nejlepší pro ně bude společnost s ručením omezeným. Advokátka jim doporučila, ať si vše řádně promyslí a sepsala jim body, na kterých by se měli domluvit. Také jim nabídla, že s nimi vše může konzultovat a až budou mít jasno, může pro ně sepsat potřebné dokumenty a zařídit ostatní záležitosti.

Pavlovi s Milošem se tato nabídka líbila, neboť by jinak museli složitě studovat, co vše je třeba udělat a navíc nechtěli nic podcenit. Po schůzce šel Pavel domů za Katkou a chystal se jí povědět, co vše s Milošem naplánovali. Byl zvědavý, co na to Katka řekne a doufal, že bude mít radost.

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.

ZALOŽENÍ

Společnost s ručením omezením se zakládá společenskou smlouvou (pokud je více zakladatelů) nebo zakladatelskou listinou (pokud je jeden zakladatel). Zakladatelské právní jednání musí být sepsáno ve formě veřejné listiny, typicky notářského zápisu. Po založení společnosti (tedy po sepsání a podepsání společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny) je třeba do 6 měsíců podat žádost o její zápis do obchodního rejstříku. Společnost vzniká dnem, kterým je do obchodního rejstříku zapsána.

SPOLEČNÍCI

Společnost může mít více společníků nebo pouze jednoho společníka. Společníkem může být fyzická i právnická osoba.

VKLADY SPOLEČNÍKŮ A ZÁKLADNÍ KAPITÁL

Zákon stanovuje, že minimální výše vkladu každého společníka je 1 Kč. V zakladatelském právním jednání může být však ujednána i vyšší vkladová povinnost.

Zákon nově nevyžaduje pro vznik společnosti žádný minimální základní kapitál. V zakladatelském právním jednání však musí být určena výše základního kapitálu, jakou si společníci určili. Teoreticky může být tato výše určena pouze jako 1 Kč (pokud je pouze jeden společník).

PODÍLY SPOLEČNÍKŮ

Podíl společníka v této společnosti se určuje podle poměru jeho vkladu k výši základního kapitálu. Ve společenské smlouvě však může být ujednán i jiný způsob určení podílu.

Pokud je to výslovně připuštěno ve společenské smlouvě, mohou v této společnosti existovat i různé druhy podílů, se kterými mohou být spojena různá práva a povinnosti. Různé typy podílů mohou být stanoveny podle toho, jaké mají jednotliví společníci ve společnosti zájmy a úkoly.

Novou možností je, že podíl společníka v této společnosti může být představován kmenovým listem. Tato možnost však musí být výslovně připuštěna ve společenské smlouvě. Kmenový list je cenný papír, ale na rozdíl od akcií nemůže být veřejně nabízen.

Každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka. Na jinou osobu může být podíl převeden pouze se souhlasem valné hromady.

ORGÁNY SPOLEČNOSTI A JEJÍ ŘÍZENÍ

Statutárním orgánem společnosti s ručením omezením je jeden nebo více jednatelů.

Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada.

Žádné další orgány společnost vytvářet nemusí, ale ve společenské smlouvě může stanovit, že zřídí dozorčí radu jako kontrolní orgán.

RUČENÍ SPOLEČNÍKŮ ZA DLUHY SPOLEČNOSTI

Společníci ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně, ale pouze do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku. Pokud je tedy v obchodním rejstříku zapsáno, že některý vklad nebyl úplně splacen, ručí do výše tohoto nesplaceného vkladu všichni společníci (tedy i ti, kteří své vklady splatili). Pokud jsou všechny vklady splaceny a tento stav je zapsán v obchodním rejstříku, společníci již za dluhy společnosti neručí.

Nová úprava přináší to, že ručení se posuzuje podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Pokud tedy společníci poté, co byli vyzváni k plnění, splatí veškeré vklady a zapíší to do obchodního rejstříku, ručení se tím nezbaví, neboť v době výzvy byly v rejstříku tyto vklady zapsány jako nesplacené.

Akciová společnost

ZALOŽENÍ

Nově k založení akciové společnosti postačí jen přijetí stanov, nová právní úprava tedy již nevyžaduje dva dokumenty – zakladatelskou smlouvu a stanovy. Stanovy musí být sepsány ve formě veřejné listiny. Po založení akciové společnosti je třeba splatit případné emisní ážio (tj. rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií – případně rozdíl mezi emisním kurzem a účetní hodnotou u kusových akcií) a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií (případně účetní hodnoty u kusových akcií), a to v době určené ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Pokud by to nebylo splněno, založení společnosti by bylo neúčinné. V případě nepeněžitého vkladu, musí být tento vklad vnesen do společnosti před jejím vznikem. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

AKCIONÁŘI

Společnost může mít více akcionářů nebo pouze jednoho. Zakladatelem a později akcionářem může být fyzická i právnická osoba. Zákon nově zavádí možnost, aby zakladatelem byla jen jedna fyzická osoba, což dříve nebylo možné.

ZÁKLADNÍ KAPITÁL

Základní kapitál akciové společnosti je rozvržen na určitý počet akcií.

Základní kapitál akciové společnosti bude muset být alespoň 2 000 000 Kč a v případě, že by společnost vedla účetnictví v eurech, musí základní kapitál činit alespoň 80 000 EUR.

ÚČASTNICKÉ CENNÉ PAPÍRY

Podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech této společnosti je spojen s účastnickými cenným papíry. Účastnické cenné papíry jsou také cenné papíry vydané společností, se kterými je spojeno právo takové cenné papíry získat. Účastnickými cennými papíry jsou zejména akcie, prioritní a vyměnitelné dluhopisy, zatímní listy a opční listy, se kterými je spojeno přednostní právo na upisování akcií či prioritních a vyměnitelných dluhopisů.

Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, se kterým jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle zákona o obchodních korporacích a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.

Akcie mají nadále formu na jméno nebo na majitele. Nicméně akcie na majitele již mohou existovat jen jako zaknihovaný cenný papír nebo jako tzv. imobilizovaný cenný papír (tj. musí být dány do hromadné úschovy podle ustanovení § 2413).

Akciová společnost může vydávat buď kmenové akcie, tedy akcie bez zvláštního práva, nebo různé druhy akcií, se kterými jsou spojena zvláštní práva (např. bude možné vydávat akcie s rozdílným počtem hlasů na valné hromadě, akcie, s nimiž bude spojeno rozdílné právo na výplatu dividendy, apod.). Zákon o obchodních korporacích tyto druhy výslovně neupravuje, takže bude na zakladatelích, jak si tyto druhy ve stanovách určí.

Nově budou akciové společnosti moci vydávat tzv. kusové akcie. Takové akcie nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti. U takových akcií nebude potřeba výměny při zvýšení nebo snížení základního kapitálu, jelikož se na nich neuvádí jejich hodnota, ale musí obsahovat označení „kusová akcie“.

ORGÁNY SPOLEČNOSTI A JEJÍ ŘÍZENÍ

Nejvyšším orgánem společnosti nadále bude valná hromada, na které akcionáři přijímají nejdůležitější rozhodnutí týkající se společnosti. Nejvýraznější změna se ale týká dalších dvou původních orgánů akciové společnosti – představenstva (statutárního orgánu) a dozorčí rady (kontrolního orgánu). Pokud zůstanou tyto dva orgány zachovány, jde o tzv. dualistický systém. Nově je možné určit ve stanovách, že namísto představenstva a dozorčí rady bude zřízena správní rada a statutární ředitel. Správní rada bude určovat základní zaměření obchodního vedení společnosti a zároveň bude dohlížet na jeho řádný výkon. Statutárnímu řediteli bude náležet běžné obchodní vedení společnosti a funkce statutárního orgánu. Jde o tzv. monistický systém.

Zákon o obchodních korporacích nebrání, aby správní rada měla jen jednoho člena, takže by předseda správní rady mohl být zároveň i statutárním ředitelem. Takové řešení bude praktické zejména v menších společnostech, které nebudou potřebovat, aby obchodní vedení bylo kontrolováno jinou osobou.

Nová právní úprava již nestanoví minimální počet členů představenstva a dozorčí rady, takže není vyloučené, aby tyto orgány měly také po jednom členovi, nicméně zde zůstává zachována neslučitelnost těchto funkcí, takže v dualistickém systému se nemůže stát, aby předseda představenstva byl zároveň předsedou dozorčí rady.

Autor: Lucie Radová, Martina Činková