Příběhy ze Suchánkovic rodiny (7): Tichá společnost a rodinný závod

Autor
/

Sdílejte

V minulém příběhu se Pavel potkal s podnikatelem Milošem a naplánovali spolu, že budou provozovat zahradnictví a květinářství a že by si za tím účelem mohli založit společnost s ručením omezeným. Do svého podnikání chtěli zahrnout i Katku, která by prostřednictvím e-shopu mohla prodávat své bylinky a další produkty. Pavel s Milošem si již s advokátkou domluvili základní postup a Pavel teď chtěl všechno probrat s Katkou.

Když přišel Pavel po schůzce domů, Katka měla dobrou náladu, a tak se rozhodl, že jí vše rovnou řekne. Začal jí tedy vyprávět, jak se potkal v hospodě s Milošem, co spolu vymysleli a co se dozvěděli u advokátky. Katce řekl, že s ní do svého podnikání počítají.

Katka si všechno vyslechla a byla velmi překvapená. Na jednu stranu měla radost, protože s Pavlem už o podnikání nějakou dobu mluvili, ale na druhou stranu se jí nelíbilo, že se vše dozvídá až teď. Katka si navíc představovala, že si s Pavlem založí rodinný závod a moc se jí nezdálo, že by se toho měl účastnit i Miloš. Miloše sice trochu znala, ale zase ne tak dobře.

Pavel tohle všechno uznal, ale řekl Katce, že oni o podnikání sice mluví, ale zatím pro to nic víc neudělali a ani na to nemají dostatek prostředků. Miloš jim nabídl konkrétní plán, který by se mohl vydařit, a bude to pro ně o hodně jednodušší, než kdyby měli začínat úplně sami.

Katka to chápala, ale nechtěla se vzdát svého snu o tom, že podnikání se bude týkat jenom jejich rodiny. Bála se, že takto bude o všem rozhodovat Miloš a ona bude jenom nějaký pomocník. Řekla tedy Pavlovi, že ten jejich nápad úplně nezavrhuje, ale chtěla by ještě probrat jiné možnosti. Nedávno v novinách četla, že lze provozovat rodinný závod, a chtěla by zjistit, jestli by nemohli podnikat touto formou. Slyšela také o možnosti tichého společenství, tak jí napadlo, že by Miloš mohl být třeba pouze tichým společníkem.

Pavel nevěděl nic o rodinném závodu a tiché společnosti, a tak zavolal advokátce a domluvili se na další schůzce.

A co se u advokátky dozvěděli?07

A co dál? Co na to říká nový občanský zákoník?

tichá společnost

1. Co je to vlastně tichá společnost a kdo je tichý společník?

Tichá společnost vzniká smlouvou mezi podnikatelem a tichým společníkem. Není to žádná společnost, která by měla právní osobnost, ale jedná se pouze o dohodu smluvních stran. Tichá společnost spočívá v tom, že tichý společník poskytne podnikateli kapitál a díky tomuto kapitálu mu vznikne právo na podíl na zisku podnikatele. Pro tichého společníka je to tedy investice.

Tichý společník není zapsán v žádném veřejném seznamu a není vázán žádným právním jednáním podnikatele. Tichý společník tedy zůstává v pozadí pouze jako investor a obchodní partneři podnikatele o něm nemusí vůbec vědět. Základním právem tichého společníka je podílet se na zisku podnikatele, a proto může také nahlížet do jeho obchodních dokladů a účetních záznamů.

Tichý společník však neručí za dluhy podnikatele. Je-li však jméno tichého společníka obsaženo ve jménu, popřípadě v obchodní firmě podnikatele, ručí tichý společník za dluhy podnikatele. Stejně tak prohlásí-li tichý společník osobě, s níž podnikatel jedná o uzavření smlouvy, že podnikají oba společně, ručí za dluhy podnikatele vyplývající z uzavřené smlouvy.

2. Hodí se tichá společnost pro náš případ? Mohl by být Miloš pouze tichým společníkem?

Jak už bylo uvedeno, tichý společník je především investor, který stojí v pozadí a samotného podnikání se neúčastní. V našem případě by se tedy Pavel musel stát podnikatelem (jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jako obchodní společnost) a Miloš by mu pouze poskytl určitý vklad a podílel by se na zisku.

Teoreticky by to samozřejmě šlo, ale Miloš má pravděpodobně v plánu se na podnikání osobně podílet a ne pouze finančně podpořit Pavla s Katkou. Pokud by si však Miloš řekl, že se nechce dalším podnikáním zatěžovat, protože už má svých aktivit dost, mohl by například poskytnout Pavlovi s Katkou jako vklad své pozemky pro zahradnictví a dohodnout s nimi, že mu budou vyplácet podíl na zisku ze svého podnikání.

3. Má tichý společník zaručeno, že nepřijde o svůj vklad a že bude mít z tiché společnosti pravidelný příjem?

Tichý společník nemá zaručeno, že o svůj vklad nepřijde, ani že bude mít stálý příjem. Podle zákona se totiž tichý společník podílí nejen na zisku, ale i na ztrátě podnikatele.

Pokud podnikatel žádný zisk nemá, tichý společník tedy také nic nedostane. Podíl na ztrátě znamená pro tichého společníka to, že se snižuje jeho vklad (§ 2753). Tichý společník však není povinen takto snížený vklad doplňovat. Pokud by byl takto vyčerpán celý vklad tichého společníka, tichá společnost by se zrušila.

4. Jakou měrou se tichý společník podílí na zisku nebo ztrátě?

Na zisku nebo ztrátě podnikatele se tichý společník podílí v takové výši, v jaké byla ujednána, jinak ve výši určené vzhledem k výši jeho vkladu a zavedené praxi stran, popřípadě vzhledem k zvyklostem. Pokud by si Miloš s Pavlem smluvili, že se Miloš nebude podílet na zisku na ztrátě, k takovém ujednání by se nepřihlíželo.

Advokátka upozornila, že vždy je lepší si výši podílu konkrétně smluvně určit, aby se předešlo případným sporům. A především advokátka důrazně doporučila uzavření písemné smlouvy.

5. Z čeho se počítá výše podílu tichého společníka?

Výše podílu tichého společníka se určuje z čistého zisku. Vytváří-li však podnikatel fond, se kterým nesmí libovolně nakládat, odečte se z čistého zisku zákonný příděl do takového fondu.

6. Kdy může tichý společník očekávat výplatu podílu?

Pokud by byl Miloš tichým společníkem, Pavel by mu vyplatil podíl na zisku do třiceti dnů po vyhotovení účetní závěrky a jejím případném schválení, pokud je vyžadováno. Pokud by si však Miloš podíl na zisku nevybral, jeho vklad by se o tento podíl na zisku nezvýšil.

7. Kdyby se Miloš skutečně rozhodl stát se tichým společníkem a vložit do společnosti Pavla s Katkou své pozemky, kdo by byl vlastníkem těchto pozemků? Zůstal by jím Miloš nebo by se jím stala společnost?

Vlastníkem pozemků by v tomto případě zůstal Miloš. Obchodní společnost Pavla s Katkou by k nim získala pouze užívací a požívací právo, a mohli by je tedy ke svému podnikání využívat (§ 2748_NOZ, viz odst. 2). Nemohli by je ale například prodat. Pokud by však Miloš vložil do společnosti nějaké peníze nebo movité věci (například automobil), stala by se jejich vlastníkem daná obchodní společnost.

rodinný závod

1. Co to vlastně je rodinný závod?

Předně je třeba říci, že rodinný závod není zvláštní forma právnické osoby, která by měla právní osobnost. Jedná se o zvláštní případ obchodního závodu, tedy o hromadnou věc. Rodinný závod je takový závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.

Jako příklad si můžeme představit rodinnou restauraci, která patří otci, ale na jejím provozu se podílí více rodinných příslušníků (například tchýně pomáhá v kuchyni, dcera pomáhá obsluhovat hosty, syn se stará o webové stránky, manželka dělá účetnictví). Pokud nejsou vztahy mezi těmito rodinnými příslušníky nijak právně upraveny (nejsou např. společníky obchodní společnosti, ani mezi nimi není uzavřena smlouva o tiché společnosti, nejsou zaměstnanci, ani zde není jiná obdobná smlouva), použijí se pro úpravu jejich práv a povinností ustanovení o rodinném závodu. Otec tedy nebude moci například říct, že dceři za pomoc v restauraci nic nezaplatí, neboť podle ustanovení o rodinném závodu se všichni členové rodiny zúčastnění na provozu závodu podílejí na zisku, a to v míře odpovídající množství a druhu své práce. Vzdát tohoto práva se může jen osoba plně svéprávná osobním prohlášením, přičemž prohlášení vyžaduje formu veřejné listiny. (§ 701).

Členové rodiny účastnící se provozu závodu mají navíc právo na věcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce. Pokud by tedy otec provozující restauraci za nabytý zisk koupil nové vybavení restaurace, vzniklo by zde i právo na těchto věcech zbývajícím členům rodinného závodu.

Otec by nemohl ani sám rozhodnout o výrazné přestavbě restaurace, neboť o důležitých záležitostech mimo obvyklé hospodaření musí rozhodnout většinou hlasů všichni členové. (§ 702).

Rodinný závod jako právní institut tedy není žádná forma obchodní společnosti, kterou by si členové rodiny založili. Tento institut řeší pouze některé otázky týkající se práv členů rodiny, kteří pro závod pracují, a poskytuje těmto členům právní ochranu.

2. Hodí se institut rodinného závodu pro náš případ?

Pro náš případ se institut rodinného závodu nehodí. Hlavním důvodem je, že na podnikání se zde má podílet i Miloš, který není s Pavlem a Katkou příbuzný, a ustanovení o rodinném závodu by se na něj tedy vůbec nevztahovala.

3. Představme si, že rodinný závod u Suchánkových již existuje. Pavel koupil od Miloše zahradnictví, podniká jako osoba samostatně výdělečně činná a Katka pro něj pěstuje bylinky. Jaké další osoby by se mohly na rodinném závodu účastnit?

Podle zákona mohou v rodinném závodu pracovat manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně (§ 700 odst. 1_NOZ). V rodinném závodu by tedy mohli pracovat příbuzní Pavla, ale i příbuzní Katky.

Tyto osoby by se mohly podílet na provozu zahradnictví a e-shopu (například pomáhat s pěstováním, rozvážet zásilky, zajišťovat reklamu), ale stejná práva by měli i ti členové rodiny, kteří by trvale pracovali pro rodinu (například by se starali o domácnost a o děti).

4. Jaká základní práva by členové rodiny podílející se na provozu závodu měli?

Základním právem těchto osob je právo podílet se na zisku závodu, a to v míře odpovídající množství a druhu své práce. Pokud by tedy Katka pracovala v zahradnictví každý den a její maminka by chodila pouze dvakrát týdně, měla by Katka právo na větší podíl. Dalším právem je právo podílet se na důležitých rozhodnutích ohledně rodinného závodu a ohledně použití zisku. Pavel by o takovýchto věcech nemohl rozhodovat sám, ale byla by k tomu potřeba většina hlasů podílejících se členů rodiny. Pokud by měl být rodinný závod prodán, měli by na něj členové rodiny podílející se na jeho provozu předkupní právo.

A jak to dopadlo v našem příběhu?

Pavel s Katkou si poslechli, co jim advokátka k danému tématu řekla, a po skončení schůzky se dohodli, že pozvou Miloše v sobotu na oběd a že se všichni společně zkusí domluvit, co pro ně bude nejlepší.

V sobotu se tedy všichni sešli. Bavili se o tichém společenství, Miloš chvilku o této variantě uvažoval, ale nakonec usoudil, že by se chtěl v podnikání také více angažovat navenek a na chodu závodu se podílet a že tiché společenství by pro něj nebylo řešení. O rodinném závodu usoudili, že to pro jejich situaci také není vhodná varianta.

Katka si pak ještě jednou poslechla, jak by si Pavel s Milošem podnikání představovali, a nakonec se jí to docela zalíbilo. Došlo jí, že se musí starat hlavně o Matýska, a třeba si pořídí ještě další dítě a mohlo by toho na ně samotné být stejně moc. Navíc si řekla, že tohle je začátek, a pokud se jim bude dařit, mohou se časem s Pavlem zařídit jinak.

Nakonec se tedy s Milošem dohodli, že si založí společnost s ručením omezeným a všichni tři budou jejími společníky i jednateli. S rozhodnutím byli všichni spokojeni.

Nejdůležitější pojmy

Tichá společnost

Tichá společnost není žádná forma právnické osoby, ale pouze dohoda mezi podnikatelem a tichým společníkem. Tichý společník se smlouvou o tiché společnosti zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku. Tichý společník tedy poskytne podnikateli určitý kapitál jako investici do jeho podnikání a podílí se pak na jeho zisku.

Tichý společník se nezapisuje do žádného veřejného seznamu ani za podnikatele nejedná, ale zůstává pouze v pozadí. Ze všech právních skutečností vzniklých z podnikání je tak zavázán pouze podnikatel. Jelikož má tichý společník právo podílet se na zisku, musí mít také právo ověřit si, jaká je finanční situace podnikatele. Proto má podle zákona právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů podnikatele.

Tichý společník zásadně neručí za dluhy podnikatele, ale zákon stanovuje určité případy, kdy za tyto dluhy ručí. Jedná se především o situaci, kdy je jméno tichého společníka obsaženo ve jménu (případně v obchodní firmě) podnikatele. Tichý společník pak ručí neomezeně za všechny jeho dluhy. Pokud tichý společník prohlásí osobě, s níž podnikatel jedná o uzavření smlouvy, že podnikají oba společně, ručí za dluhy podnikatele, ale pouze za ty, které vyplývají z této uzavřené smlouvy.

Tichý společník se nepodílí nejen na zisku podnikatele, ale i na jeho ztrátě. Podíl na zisku i na ztrátě musí být vždy stejný a určí se ujednáním ve smlouvě o tiché společnosti. Pokud není výše podílu ujednána, určí se vzhledem k výši jeho vkladu a zavedené praxi stran. Podíl na ztrátě znamená pro tichého společníka, že se snižuje jeho vklad. Tichý společník však není povinen tento vklad doplnit, a pokud je celý vklad vyčerpán, tichá společnost se ruší.

Nový občanský zákoník: § 2747 – 2755

Rodinný závod

Rodinný závod je v našem právu novým institutem, jehož účelem je právně upravit situace, kdy členové rodiny trvale pracují pro nějaký rodinný podnik (například rodinnou restauraci) a jejich právní postavení není upraveno žádnou smlouvou. Institut rodinného závodu slouží především k tomu, aby těmto členům rodiny poskytl určitou ochranu a možnost domáhat se svých práv. V případě, že by práva a povinnosti členů domácnosti byly upraveny jakoukoli smlouvou (například společenskou smlouvou o založení obchodní společnosti nebo pracovní smlouvou), ustanovení o rodinném závodu by se nepoužila, neboť ochranu by členům domácnosti poskytovala již taková smlouva.

Za rodinný závod se podle zákona považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manželi sešvagřené až do druhého stupně, a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Rodinný závod není tedy charakterizován předmětem podnikání, ale osobami, které se trvale podílejí na jeho provozování. Osobami zúčastněnými na provozu závodu jsou nejen ti členové rodiny, kteří trvale pracují pro závod, ale i ti, kteří trvale pracují pro rodinu, zejména se trvale starají o rodinnou domácnost.

Zákon stanoví, jaká práva a jaké povinnosti osobám zúčastněným na provozu závodu vznikají. Především mají tyto osoby právo podílet se na zisku závodu i na věcech z tohoto zisku nabytých. Dalším právem je právo podílet se na rozhodování o použití zisku a o záležitostech mimo obvyklé hospodaření, přičemž taková rozhodnutí se přijímají většinou hlasů členů rodiny zúčastněných na provozu. Účastenství na provozu rodinného závodu se váže na osobu člena rodiny a nelze ji převést na jiného.

Nový občanský zákoník: § 700 – 707