Příběhy ze Suchánkovic rodiny (9) – kupní smlouva, smlouva o dílo, přepravní a zasilatelská smlouva

Autor
/

Sdílejte

Naši Suchánkovi se v minulých dílech společně s podnikatelem Milošem pustili do významného kroku, když se rozhodli založit si společnost a začít podnikat. Přípravy byly dlouhé a náročné, ale vše se jim nakonec podařilo. Po několika týdnech zařizování a plánování teď Pavel s Katkou doufali, že bude o jejich obchod zájem a že začnou vydělávat. Proto měli všichni obrovskou radost, když se jim hned druhý den po spuštění internetových stránek ozval první zákazník a objednal si rovnou deset různých květin.

Postupně chodily i další objednávky, a všichni společníci tak měli dost práce. Protože s tolika objednávkami na začátek nepočítali, museli rychle doplnit zásoby a vyřešit další věci. Katka tedy našla vhodný velkoobchod a objednala spoustu potřebných věcí, jako jsou květináče, sazenice, semínka a hnojiva.

Další problém nastal s dopravou. Ze začátku Miloš rozvážel květiny svou dodávkou nebo posílal poštou, ale občas bylo potřeba poslat větší množství květin a třeba i na velkou vzdálenost. Proto se Miloš rozhodl, že budou pro takové zásilky využívat jiného dopravce. V jejich městě sídlí jedna přepravní společnost, a tak tam Miloš zašel a vše domluvil.

Kromě toho naši společníci zjistili, že budou potřebovat více prostoru pro pěstování nových květin. I Katka už měla své bylinky skoro po celém domě a chtěla některé z nich přestěhovat do zahradnictví. Proto se rozhodli do svého obchodu ještě jednou investovat a nechat si opravit a rozšířit jeden ze skleníků. Součástí zahradnictví je i malý domeček, ve kterém se skladuje nářadí a další věci. Společníci se kromě opravy skleníku rozhodli nechat si k tomuto domečku přistavět ještě jednu část, aby měli více prostoru a větší zázemí.

komix 8

A co dál? Co na to říká nový občanský zákoník?

Jaké smlouvy budou naši společníci pro tyto účely uzavírat? A na co by si při tom měli dát pozor?

1)     Jakým způsobem mohou vůbec za společnost smlouvy uzavírat? Může tak za společnost činit každý sám?

Ve společenské smlouvě bylo domluveno, že všichni společníci jsou také jednatelé společnosti a každý z nich může jednat samostatně. V našem případě tedy může skutečně uzavřít smlouvu kterýkoli z jednatelů a společnost bude takovou smlouvou vázána. Jednatelé i způsob jejich jednání (tedy jestli může jednat každý samostatně, všichni společně nebo jiný způsob) jsou údaje zapsané v obchodním rejstříku, a smluvní partneři si tak mohou ověřit, zda jednají skutečně s oprávněnou osobou. Do obchodního rejstříku je možné nahlížet bezplatně na stránkách www.justice.cz.

Ve smlouvě bude jako smluvní strana uvedena společnost, ale podepsán bude některý z jednatelů.

2)     Jakou smlouvu bude společnost uzavírat s velkoobchodem při objednávání zboží?

V tomto případě půjde o běžnou kupní smlouvu týkající se movitých věcí. Tato smlouva bude uzavírána mezi dvěma podnikateli, a podle minulé právní úpravy účinné do 31.12.2013 by se tedy řídila obchodním zákoníkem. Nová právní úprava však tuto dualitu ruší a smlouva se bude řídit pouze novým občanským zákoníkem, konkrétně ustanovením § 2079 a následující. I když bude taková smlouva uzavřena na dálku (například přes internet), nebude se na ní vztahovat ochrana spotřebitele, tedy například možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů, o které jsme informovali v předchozích příbězích. Společnost bude totiž uzavírat smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a nikoli jako spotřebitel.

Pro uzavření takové kupní smlouvy zákon nevyžaduje písemnou formu a lze ji tedy uzavřít i ústně.

Pokud by společnost odebírala zboží od velkoobchodu pravidelně, mohlo by být praktické domluvit se na uzavření rámcové smlouvy o dodávkách zboží, která by zjednodušila pravidelný odběr zboží a nastavila tak individuální podmínky mezi prodávající a kupující stranou (například odstupňování slev v případě dosažení určitého obratu).

Ve smlouvě je třeba nezapomenout zejména na následující:

a)     Určení smluvních stran (prodávající a kupující)

b)     Předmět koupě

c)     Cena, případně způsob jejího stanovení

d)     Projev vůle převést vlastnické právo úplatně

e)     Určení způsobu, jak bude zboží odevzdáno a převzato

3)     Co když společnost uzavře s velkoobchodem kupní smlouvu ohledně zboží, avšak nebude v ní ujednána splatnost kupní ceny? Existuje zde nějaké omezení, dokdy bude třeba kupní cenu zaplatit? Závisí to na tom, kdy bude doručena faktura?

Zákon pro takové situace mezi podnikateli obsahuje speciální ustanovení. Pokud je obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, a to do třiceti dnů. Lhůta třicet dnů se počítá buď ode dne, kdy byla dlužníkovi doručena faktura nebo ode dne obdržení zboží, podle toho, který z těchto dnů nastal později (§ 1963). Pokud tedy bude společnosti dodáno zboží od velkoobchodu, bude povinna zaplatit kupní cenu do 30 dnů od dodání, i když vůbec neobdrží fakturu. Pokud bude faktura doručena později než zboží, bude se lhůta 30 dnů počítat od doručení faktury.

Ve smlouvě může být samozřejmě ujednána i jiná doba splatnosti. Zákon však stanovuje omezení v tom smyslu, že smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.

4)     Jaké smlouvy může společnost uzavírat s přepravní společností?

Jak již bylo v příběhu uvedeno, musí naši hrdinové vyřešit také doručení zboží ke klientům. Zatím nemají finanční prostředky na vlastní auto ani na řidiče, proto uvažují, jakou smlouvu uzavřít s případnou přepravní společností, která pro společnost bude rozvoz zajišťovat.

Zákon pro tyto účely upravuje různé smluvní typy, především smlouvu o přepravě věci (§ 2555 a následující) a zasílatelskou smlouvu (§ 2471 a následující).

Smlouva o přepravě věci se uzavírá mezi odesílatelem a přepravcem, tedy tím, kdo přepravu sám provádí. Taková smlouva nemusí být uzavřena v písemné formě, ale každá ze stran je povinna na žádost druhé strany předat písemné potvrzení (o převzetí zásilky, o objednávce přepravy).

Zasílatelská smlouva se oproti tomu uzavírá mezi příkazcem a tím, kdo přepravu obstarává, ale sám ji neprovádí. Pokud to však není ve smlouvě vyloučeno, může zasilatel přepravu provést i sám. Tato smlouva také nevyžaduje písemnou formu, ale zasílatel má právo žádat, aby mu příkazce doručil písemný zasílatelský příkaz.

Výběr smluvního typu bude záležet na konkrétních okolnostech a především na podmínkách a způsobu činnosti přepravní společnosti. Miloš by si měl dát pozor především na to, aby byla co nejvíce chráněna práva jeho společnosti pro případy vzniku škody na zásilce.

5)     Jakou smlouvu budou společníci uzavírat pro opravu skleníku? A jakou smlouvu pro přístavbu domku?

V obou případech zde půjde o smlouvu o dílo podle nového občanského zákoníku (§ 2586 a následující). Při sjednávání podobných smluv je však vždy třeba nejdříve posoudit, zda půjde skutečně o smlouvu o dílo, nebo o jinou smlouvu, nejčastěji kupní. Takové posouzení je důležité, neboť z každého smluvního typu vyplývají odlišná práva a povinnosti.

Dílem se podle zákona rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem však není například zhotovení určité věci na zakázku. Při takovém zhotovení půjde o kupní smlouvu, ledaže ten, kdo si zhotovení objednal, dodá podstatnou část materiálu (§ 2086). Za kupní smlouvu se ale nebude považovat taková smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti (§ 2086). Vždy bude tedy třeba brát ohled na to, která ze stran dodá podstatnou část materiálu a zda bude plnění spočívat spíše v činnosti nebo bude převažovat materiál.

V našem případě opravy a rozšíření skleníku půjde o opravu a úpravu věci, přičemž převážná část plnění bude spočívat ve výkonu činnosti. Proto se bude jednat o smlouvu o dílo.

Trochu jiná pravidla se použijí pro případ přístavby domku. Tady bude situace z hlediska určení smluvního vztahu jednodušší, neboť zákon stanoví, že zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby je vždy dílem (§ 2587). Nemusíme tedy zkoumat, kdo dodá materiál a zda půjde převážně o výkon činnosti a můžeme jasně určit, že půjde o smlouvu o dílo.

6)     Jaké náležitosti musí mít smlouva o dílo?

Kromě určení smluvních stran musí smlouva obsahovat závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit jeho cenu. Ve smlouvě musí být tedy definováno dílo, a to co nejvíce určitě.

Dále musí být sjednána cena, avšak nemusí jít o pevnou částku. Již z povahy některých smluv o dílo vyplývá, že cena na počátku nemůže být vždy jasně daná a může se postupně s prováděním díla měnit. Proto stačí ujednat pouze způsob určení ceny nebo určit cenu odhadem (§ 2586 viz odst. 2). Další možností je určit cenu podle rozpočtu, který může být součástí smlouvy nebo musí být objednateli sdělen před uzavřením smlouvy (§ 2620). Rozpočet může být sjednán buď jako úplný (zhotovitel pak nemůže požadovat zvýšení ceny, pokud se objeví potřeba dalších prací), nebo s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost (zhotovitel může požadovat zvýšení ceny, pokud se objeví potřeba dalších činností, které nebyly v době uzavření smlouvy předvídatelné). Rozpočet může být také sjednán s výhradou, že je nezávazný, a pak může být zvýšen o jakékoli účelně vynaložené náklady, které nevyhnutelně převýší rozpočet (§ 2622).

Společníci by si tedy měli dát při sjednávání této smlouvy pozor na to, jakým způsobem si určí cenu. Měli by mít jistotu, že se cena nebude zvyšovat, a pokud to nejde, alespoň v jakých případech se může zvýšit a o kolik.

7)     Představme si, že společníci nechali přistavit domek, zhotovitel dílo zrealizoval, ale při předání zjistili, že domek neodpovídá smlouvě (například je menší nebo byl použit jiný materiál). Jak se mohou společníci bránit?

V tomto případě se bude jednat o vadné dílo, a společníkům tak vzniknou práva z vadného plnění podobně jako v případě kupní smlouvy (zákon stanoví, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě) (§ 2615). Pokud je vada již při předání díla zjevná, je třeba, aby společníci převzali dílo s výhradami. Kdyby totiž převzali dílo se zjevnou vadou bez výhrad, soud by jim práva z vadného plnění nepřiznal, jestliže by druhá strana namítla, že nebylo uplatněno včas. Povinnost zhotovitele provést dílo sice předáním stavby zaniká, ale vznikají mu nové povinnosti z vadného plnění.

Konkrétní práva a povinnosti z vadného plnění závisí na tom, zda šlo o podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy. V případě podstatného porušení smlouvy má objednatel obecně možnost požadovat odstranění vad provedením náhradního díla, odstranění vad opravou předmětu díla, přiměřenou slevu z ceny, nebo právo od smlouvy odstoupit. V našem případě by společníci neměli právo na provedení náhradního díla, neboť stavbu jako předmět díla nelze vzhledem k její povaze vrátit zhotoviteli (§ 2615). Pokud půjde o nepodstatné porušení smlouvy, budou mít společníci právo na odstranění vad nebo na přiměřenou slevu z ceny. Společníci si mohou zvolit, které právo budou požadovat a svou volbu musí oznámit zhotoviteli díla.

Také by se mohlo stát, že přistavěný domek bude mít nějakou skrytou vadu, kterou při předání nebude možné zjistit. V takovém případě je třeba oznámit vadu objednateli bez zbytečného odkladu poté, co bude zjištěna. Doba, po kterou je možné uplatnit právo z takové vady, je pět let od převzetí stavby. Pokud by společníci uplatňovali toto právo později, soud jim jej nepřizná, jestliže druhá strana namítne, že nebylo uplatněno včas (§ 2629_NOZ).

Autoři: Lucie Radová, Martina Činková