Ptáte se: Jak dosáhnout zrušení a vypořádání spoluvlastnictví?

Autor
/

Sdílejte

Dobrý den,

s bývalým přítelem jsme si před několika lety napůl koupili byt, ve kterém jsme společně bydleli. Nyní jsme se však rozešli a nejsme schopni se domluvit, jak to s bytem bude dál. Navrhla jsem mu, aby ode mne mou polovinu bytu odkoupil, s tím však můj bývalý přítel nesouhlasí. Nyní v bytě bydlí bývalý přítel, a ačkoliv jsem ho o to žádala, neplatí mi žádnou náhradu za to, že užívá i mou polovinu. Takto je to však pro mne neúnosné, ráda bych situaci řešila.

Mohu se v tomto případě obrátit na soud? Jak by soud postupoval?

Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Problematika zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, která se týká Vaší situace, je řešena v ust.§ 1140 a násl. občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.).

Hned v úvodu je třeba vyzdvihnout, že občanský zákoník stanoví, že nikdo nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Pokud se tedy s bývalým přítelem na mimosoudním vyřešení situace nedohodnete a bude-li chtít spoluvlastnictví k bytu zrušit a vypořádat, bude nezbytné podat k soudu žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

chci RADU

O zrušení a vypořádání spoluvlastnictví však nelze žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, přičemž nevhodnost doby by soud měl posuzovat objektivně, s ohledem na účelové určení Vašeho bytu a také s ohledem na způsob jeho využití. Uvedené doporučujeme zvážit ještě před podáním samotné žaloby.

Žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může podat kterýkoliv ze spoluvlastníků, tedy jak Vy, tak ale i Váš bývalý přítel.

V žalobě, kterou byste případně podávala, byste formulovala způsob zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, který byste ze svého pohledu považovala za nejvhodnější. V dané souvislosti je však potřeba myslet na to, že soud by nebyl v tomto řízení vázán Vaším návrhem obsaženým v žalobě, ale byl by povinen dodržet zákonné pořadí jednotlivých níže uvedených způsobů vypořádání.

Prvním ze způsobů vypořádání je rozdělení věci mezi spoluvlastníky, kdy soud však musí zjišťovat, zda rozdělením věci nedojde k podstatnému snížení její hodnoty. Teprve v případě, že by nebylo možné věc rozdělit, aniž by se podstatně snížila její hodnota, zvažoval by soud druhý ze způsobů vypořádání, a to přikázání věci jednomu z Vás za náhradu. Tento způsob vypořádání by byl dle našeho názoru ve Vaší situaci nejpravděpodobnější.

Třetí ze způsobů vypořádání by soud zvažoval tehdy, pokud by ani jeden z Vás byt nechtěl do svého vlastnictví. V takovém případě by soud přistoupil k nařízení prodeje společného bytu ve veřejné dražbě, což by pro Vás však mohlo být samozřejmě nevýhodné. Tento způsob vypořádání tedy spíše nedoporučujeme.

Pro úplnost doplňujeme, že pokud by se nepodařilo byt prodat ve veřejné dražbě, spoluvlastnictví by i nadále trvalo.

Závěrem opětovně zdůrazňujeme, že pokud byste se s žalobou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví obrátila na soud, byl by soud nucen postupovat nikoliv dle Vašeho návrhu, ale přímo dle zákonného pořadí jednotlivých způsobů vypořádání. Vzhledem k tomu Vám doporučujeme pokusit se s Vaším bývalým přítelem přece jen dohodnout a uzavřít s ním dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, bez jakýchkoliv zásahů ze strany soudu.

Pokud byste měla zájem o právní pomoc v této věci, ať již se sepsáním výzvy k zahájení mimosoudního jednání o uzavření dohody anebo s přípravou příslušné žaloby, neváhejte se na nás prosím obrátit.

V případě zájmu se můžete obrátit na naši advokátní kancelář.

chci RADU

Autor: Martina Hejduková