Ptáte se: Právo zadržet movité věci nájemce na úhradu pohledávky pronajímatele

Autor
/

Sdílejte

Řeším novou úpravu zajištění nájemného – původně § 672 a nyní velmi krátký § 2234 – poraďte mi, prosím, v čem je rozdíl? Jde mi o ty osoby žijící ve společné domácnosti – tedy nyní bude moci zadržet jen to, co je přímo nájemníka, ale již ne lidí s ním žijících? A co odst.2 – toto již nyní platit nebude?

Odpověď

“STARÝ” OBČANSKÝ ZÁKONÍK (40/1964. Sb.)

Zásadní rozdíl je v tom, že § 672 současného občanského zákoníku zakládá zástavní právo k movitým věcem a jen v případě stěhování těchto věcí může pronajímatel tyto věci zadržet (tj. uplatnit zadržovací právo) a k tomu ještě musí do 8 dnů požádat o soupis soudním vykonavatelem nebo věci vrátit. Vlastník věci může i v případě vzniku zástavního práva s věcí disponovat – například ji prodat nebo zničit. Stihne-li vlastník věci odstranit dříve, než byly sepsány soudním vykonavatelem, zástavní právo (až na výjimku stanovenou zákonem) zanikne.

chci SMLOUVU

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK (89/2012 Sb.)

Oproti tomu nová právní úprava v ustanovení § 2234 zakládá běžné zadržovací právo pronajímatele. Zadržovací právo upravuje nový občanský zákoník v ustanoveních §1395 – 1399. Ve stručnosti zmiňujeme, že oprávněná osoba může zadržet věc k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. Nesplatný dluh lze zadržet: a)  nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl, b) prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo .. c) stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.

Kdo zadržel věc, je povinen o tom informovat dlužníka a o zadrženou věc pečovat jako řádný hospodář. Věřiteli, který zajistil svou pohledávku zadržovacím právem, náleží z výtěžku zpeněžení zadržené věci přednostní uspokojení před jiným věřitelem, a to i věřitelem zástavním. Nebyl-li dohodnut jiný způsob uspokojení ze zadržovacího práva (například ujednáním v písemné nájemní smlouvě), lze se uspokojit z výtěžku zpeněžení zadržené věci ve veřejné dražbě nebo z prodeje zadržené věci podle zvláštního zákona.

Máte pravdu, že nově je v textu uvedeno, že lze zadržet věci, které nájemce na věci nebo v ní. Z prvního dojmu se může zdát, že jde jen o věci ve vlastnictví nájemce. Na druhou stranu lze argumentovat tím, že například v bytě může nájemce mít i věci, které nejsou jeho, nicméně je tam nájemce z nějakého důvodu . Vzhledem k tomu, že  hlavním cílem tohoto sporného ustanovení je to, aby se pronajímatel mohl uspokojit z věcí, které zadržel, domníváme se, že zřejmě v první fázi může zadržet vše, z čeho není na první pohled jasné, že nepatří nájemci. Následně musí pronajímatel informovat nájemce, že věci zadržel a o jaké věci jde. V případě, že pak nájemce nebo jiná oprávněná osoba prokáže, že věc není vlastnictvím nájemce, domníváme se, že by se pronajímatel neměl z těchto věcí uspokojovat.

Uvedený názor by mohla podpořit i dosavadní judikatura Nejvyššího soudu, která vyslovila, že „věřitel může zadržet podle ustanovení § 175 občanského zákoníku cizí movitou věc, má-li pohledávku vůči osobě, která sice není jejím vlastníkem, avšak věc mu na základě platné smlouvy nebo z jiného právního důvodu předala, …“ (Soudní judikatura, 2007, č. 7 – NS sp. Zn. 21 Cdo 2265/2005).

Bohužel důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku o tomto problému mlčí a stejně tak zatím není dostupná odborná literatura týkající se tohoto problému. Proto prosím berte náš názor jako orientační, budeme za Vás tuto problematiku sledovat a jakmile budou na trhu komentáře od uznávaných odborníků, k otázce se na tomto místě vrátíme a budeme Vás informovat.

K poslední části Vaší otázky týkající se § 672 odst. 2 současného občanského zákoníku můžeme potvrdit, že tento odstavec platit nebude a vše bude probíhat v režimu úpravy zadržovacího práva, jak bylo ve stručnosti popsáno výše.

chci NEMOVITOST

Autor: Martina Činková