Ptáte se: Zakládáme ústav a máme dotazy

Autor
/

Sdílejte

Dobrý den,

po schůzce s Vámi se nám nejvíce líbí “ústav”, protože to vypadá jednodušší ve struktuře a ústav má prvky fundace i korporace. V souvislosti se založením ústavu nám však vyvstalo několik otázek a tak prosím, zda byste nám na ně mohli odpovědět předtím, než si přes Vaši kancelář necháme ústav založit a zapsat do rejstříku ústavů.

1)  Ten prvek fundace znamena, ze to skutečně může fungovat i jako nadace?

2)  Pochopili jsme správně, že ústav musí založit jeden zakladatel? Může to být i slovenský občan? Může být potom zakladatel i ve správní radě? Mohou být v radě Slováci, Španělka i Češi?

3) Kolik členů musí být ve správní radě?

4)  Pochopili jsme správně, že dozorčí rada nemusí být zřízená?

5) Jakou smlouvu budeme uzavírat se ředitelem?

6) Jaký je vztah mezi ředitelem a správní radou?

7) Jakým způsobem se členové orgánu odměňují?

8) Jak je to se základním vkladem? Viděli jsme v zákoně i majetkové prvky. Co to znamená? Že něco může být majetkem ústavu?

9) Může ústav žádat o umělecké granty?

Děkujeme.

Odpověď:

Děkujeme Vám za důvěru. Odpovědi naleznete níže.

1) Právní forma právnické osoby – ústav

Nový občanský zákoník zavedl do našeho právního řádu s účinností od 1. ledna 2014 ústav – formu právnické osoby mezi korporací (korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob) a fundací (fundace je účelové sdružení majetku, fundace je vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu), kombinující složku osobní a složku majetkovou. To však nelze vykládat tak, že by ústav mohl fungovat také jako nadace, i když občanský zákoník v části pojednávající o ústavech odkazuje na aplikaci ustanovení o nadaci.

Ústav je sice právnickou osobou s majetkovým základem, tak jako nadace, ovšem rozdíl mezi nadací a ústavem spočívá např. ve způsobu, kterým právnická osoba naplňuje svůj účel. Zatímco nadace naplňuje svůj účel poskytováním nadačních příspěvků, ústav naplňuje svůj účel poskytováním služeb (viz dále v textu).  Od nadace se ústav dále odlišuje např. tím, že majetek ústavu může být i zmenšován, případně i zkonzumován (spotřebován).

Ústav předpokládá provozování činnosti i poskytování služeb, počítá s uživateli služeb. Službou rozumějte činnost uspokojující určitou potřebu (služba může být např. individuální i kolektivní, základní i doplňková, placená i neplacená).

2) Počet zakladatelů ústavu

Ústav se zakládá zakladatelským právním jednáním, ve Vašem případě zakládací listinou (nikoliv zakládací smlouvou), to však neznamená, že musí být zakladatel jediný. Zakladatelem ústavu může být fyzická osoba (mimo jiné i státní občan členského státu Evropské unie), právnická osoba tuzemská nebo právnická osoba zahraniční (se sídlem mimo Evropskou unii, podnikající na území České republiky). Zakladatelem ústavu může být Slovák, mohou to být i dva Slováci.

Více zakladatelů bude považováno při jednání za zakladatele jediného, tomu rozumějte tak, že v záležitostech ústavu musí jednat zakladatelé jednomyslně. V případě, že by některý ze zakladatelů neodůvodněně odmítl souhlas, může na návrh kteréhokoliv z dalších zakladatelů soud svým rozhodnutím souhlas nahradit.

Zakladatel může být rovněž členem některého orgánu ústavu, může být např. ředitelem nebo členem správní rady.

3) Správní rada ústavu

Minimální počet členů správní rady je 3. Členem správní rady může být fyzická osoba (mimo jiné i státní občan členského státu Evropské unie), právnická osoba tuzemská nebo právnická osoba zahraniční (se sídlem mimo Evropskou unii, podnikající na území České republiky). Členem správní rady tedy může být Čech, Slovák i Španěl.

Členství ve správní radě a v dozorčí radě (je-li zřízena) je neslučitelné.  Člen správní rady nemůže být vůči ústavu v pracovním poměru a ve vztahu k účelu ústavu musí být bezúhonný.

4) Dozorčí rada ústavu

Dozorčí rada je nepovinným orgánem ústavu. Rozhodnete-li se dozorčí radu zřídit, pak tak lze učinit v zakládací listině, ve které uvedete počet členů dozorčí rady a jména i bydliště prvních členů dozorčí rady.

Je však třeba upozornit, poněvadž nový občanský zákoník se teprve zabydluje v právní praxi, že mezi právníky není jednotný názor na to, zda je nutné zřídit revizora, který bude vykonávat působnost dozorčí rady, není-li dozorčí rada zřízena. Daný názor v současné době nemůžeme potvrdit. V případě, že by se tento názor ukázal jako správný, bude třeba k založení ústavu nejméně 5 osob – 3 členové správní rady, 1 ředitel a 1 revizor (uvedený příklad počítá s tím, že zakladatel je členem orgánu ústavu). Bez revizora je minimální počet osob pro založení a fungování osob 4 (čtyři).

Revizora či dozorčí radu může být praktické zřídit mimo jiné v případě, plánujete-li žádat o dotace či granty, neboť je pravděpodobné, že na subjekty se zřízeným kontrolním orgánem může vyhlašovatel grantů či dotací pohlížet jako na důvěryhodnější. Zřízení dozorčí rady či revizora je tedy na zvážení.

Dozorčí rada je kontrolní a revizní orgán. Minimální počet členů dozorčí rady je 3. Členem dozočí rady může být fyzická osoba (mimo jiné i státní občan členského státu Evropské unie), právnická osoba tuzemská nebo právnická osoba zahraniční (se sídlem mimo Evropskou unii, podnikající na území České republiky).

Členství v dozorčí radě (je-li zřízena) a ve správní radě je neslučitelné.  Člen dozorčí rady nemůže být vůči ústavu v pracovním poměru a ve vztahu k účelu ústavu musí být bezúhonný.

5) Ředitel ústavu

Ředitel je statutárním orgánem, zastupuje ústav navenek a řídí jeho činnost. Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady nebo jiného orgánu obdobné povahy.

Funkci  vykonává ředitel na základě smlouvy o výkonu funkce, nikoliv na základě pracovní smlouvy. Osoba zastávající funkci ředitele však může mít pracovní smlouvu na jinou pozici, např. pozici manažera. Souběh pracovní smlouvy a smlouvy o výkonu funkce je možný.

Také pro statutární orgán platí, že jím může být fyzická osoba (mimo jiné i státní občan členského státu Evropské unie), právnická osoba tuzemská nebo právnická osoba zahraniční (se sídlem mimo Evropskou unii, podnikající na území České republiky). V případě právnické osoby však bude vhodné zvolit pro statutární orgán jiné označení než ředitel, což občanský zákoník připouští (jiné označení by však nemělo vzbudit klamný dojem o povaze tohoto orgánu).

6) Ředitel a správní rada

Ředitel jako statutární orgán zastupuje právnickou osobu navenek. Statutárnímu orgánu obvykle náleží veškerá působnost, kterou zakladatelská listina nebo zákon nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

Správní rada např.: volí i odvolává ředitele, dohlíží na výkon jeho působnosti a rozhoduje o právních jednáních ústavu vůči řediteli (např. smlouva mezi ústavem a ředitelem); schvaluje rozpočet, řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu ústavu; rozhoduje o zahájení provozu obchodního závodu nebo jiné vedlejší činnosti ústavu nebo o změně jejího předmětu, pokud zakladatelská listina neurčí něco jiného. Správní rada dále uděluje předchozí souhlas k právnímu jednání, kterým ústav: nabývá nebo pozbývá vlastnického práva k nemovité věci; vlastní nemovitou věc zatěžuje; nabývá nebo pozbývá právo autorské nebo průmyslové; zakládá jinou právnickou osobu nebo se na takové osobě podílí vkladem, případně další právní jednání určená zakladatelskou listinou.

7) Odměňování členů orgánů

Zakládací listina může určit, že členům orgánů ústavu náleží za výkon funkce odměna, včetně způsobu jejího určení. Pokud to zakládací listina neurčí, pak v případě ředitele platí, že mu náleží odměna obvyklá (výši odměny nebo způsob jejího určení určí správní rada) a v případě funkce členů ostatních orgánů se má za to, že jsou čestné, tedy bez nároku na honorář.

8) Vklad a majetková složka ústavu

Vklad je znakem majetkové právnické osoby, což platí i pro ústav. Občanský zákoník nestanoví minimální výši vkladu. Vklad může být peněžitý i nepeněžitý (např. nemovitost). Záleží tedy na Vás, zda nějaký majetek a v jaké podobě do ústavu vložíte.

Při provozování své činnosti (užitečné společensky nebo hospodářsky, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených, tj. hlavní činnosti) využívá ústav svou majetkovou složku.

Ústav může nabývat i pozbývat vlastnické právo k nemovité věci, může zatížit vlastní nemovitou věc, může založit jinou právnickou osobu nebo se podílet vkladem na takové právnické osobě.

9) Umělecké granty

Právní forma ústavu – žadatele grantu by neměla být překážkou úspěšné žádosti o grant. Pravidla poskytování grantů, včetně vymezení žadatelů, stanovuje vyhlašovatel konkrétního grantového programu.

Autoři: Mgr. Martina Činková, Mgr. Andrea Langmajerová

Upozornění a nabídka právních služeb advokátní kanceláře Mgr. Martiny Činkové: 

Advokátní kancelář Mgr. Martiny Činkové poskytuje právní služby v oblasti nemovitostního, občanského, obchodního a neziskového práva.

Zakonyvkapse.cz jsou projektem uvedené advokátní kanceláře.

Tento článek vznikl se souhlasem našeho klienta, pro kterého poskytujeme pro bono služby (zdarma) v oblasti neziskového práva a který souhlasil se zveřejněním odpovědi z důvodu obohacení našich čtenářů.

Máte-li zájem o založení neziskové organizace či její transformaci, můžete si s námi sjednat schůzku na ak@cinkova.cz či se nám ozvat prostřednictvím poptávkového formuláře:

chci založit NEZ

chci transformovat NEZ

Odměna za právní služby v souvislosti se založením neziskové organizace či její transformací se pohybuje již od

6.800,– Kč

(cena se odvíjí od množství práce, dokumentů, jednání, zda si přejete u soudu při zápisu zastoupit, atd.).

Cenu za založení Vaší právnické osoby Vám sdělíme do 5 pracovních dnů poté, jakmile od Vás obdržíme potřebné informace nezbytné pro zaslání nabídky. Buďte tedy prosím konkrétní v tom, jak si fungování Vaší neziskovky představujete, co očekáváte, jaký by měl být její účel, obsazení orgánů, atd. Děkujeme a těšíme se na spolupráci.

Doporučujeme:

ban_AtelierPrava-vertikal-WEB {služby pro spolky}