TOP TEN: 10 nejdůležitějších změn u akciových společností

Autor
/

Sdílejte

Níže Vám přinášíme přehled deseti nejdůležitějších změn u akciových společností v souvislosti se zákonem č. 90/2012 Sb., zákonem o obchodních korporacích.

…………

  1. Povinná úprava zakladatelských dokumentů
  2. Založení akciové společnosti
  3. Akcie
  4. Valná hromada
  5. Dualistický model
  6. Monistický model
  7. Změna úpravy odměňování členů orgánů společnosti
  8. Změna úpravy podle § 196a obchodního zákoníku
  9. Povinnost společnosti zřídit internetové stránky společnosti
  10. Povinnost akcionáře mít bankovní účet ve státě, který je členem OECD

chci RADU

1. Povinná úprava zakladatelských dokumentů

Právní úprava platná do 31.12.2013, která se týkala obchodních společností, byla soustředěna v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“).

Ode dne 1.1.2014 ji nahrazuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) a také zákon č.  89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „NOZ“ nebo „nový občanský zákoník“), který obsahuje obecnou úpravu právnických osob.

Akciové společnosti si mohou vybrat ze dvou možností:

a)      Akciové společnosti se mohou rozhodnout řídit dosavadní „starou“ právní úpravou, potom se budou jejich zakladatelské smlouvy (příp. zakladatelské listiny) a stanovy přijaté před 1.1.2014 řídit nadále obchodním zákoníkem. Pokud ale některá ustanovení zakladatelských smluv (příp. zakladatelských listin) nebo stanov budou v rozporu s donucujícími ustanoveními nové legislativy,  pak se tato konkrétní ustanovení k 1.1.2014 automaticky zrušují.

b)     Akciové společnosti se mohou aktivně plně podřídit již jen nové právní úpravě. Valná hromada společnosti pak rozhodne o tom, že se obchodní společnost podřizuje ZOK jako celku. Takové rozhodnutí je nutné učinit nejpozději do 2 let od účinnosti ZOK a je účinné ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

V každém případě jsou akciové společnosti povinny přizpůsobit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK své výše uvedené dokumenty tak, aby neodporovaly donucujícím ustanovením ZOK, a doručit je do sbírky listin. Pokud tak neučiní, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Po marném uplynutí této lhůty může soud akciovou společnost zrušit a nařídit její likvidaci.

2. Založení akciové společnosti

Nadále je možné založit akciovou společnost již jen jednorázově, protože se upouští od založení na základě veřejné nabídky akcií. Tomu odpovídá minimální výše základního kapitálu, která zůstává nezměněna (2,000.000,– Kč). Nově je možné vyjádřit základní kapitál v eurech, pokud společnost bude vést účetnictví v eurech. Další změna se týká rezervního fondu, který již není povinný.

Nová právní úprava výslovně připouští, aby akciovou společnost založila jen jedna fyzická osoba, což obchodní zákoník neumožňoval a tento zákaz byl různými způsoby obcházen.

K založení akciové společnosti postačí přijetí stanov, přičemž dříve bylo nutné přijmout i zakladatelskou smlouvu nebo listinu. Nadále platí, že ke vzniku společnosti dochází až jejím zápisem do obchodního rejstříku. ZOK nabízí akciovým společnostem možnost, aby po svém vzniku vypustily ze svých stanov údaje týkající se založení společnosti a jejich stanovy se tak staly přehlednějšími.

3. Akcie

Nadále platí, že základní kapitál je rozvržený na určitý počet akcií. ZOK výslovně upravuje nesplacené a nevydané akcie a možnost jejich převodu.

ZOK stanoví základní princip akciové společnosti, podle kterého musí společnost zacházet za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně. K právním jednáním, jejichž účelem by bylo nedůvodné zvýhodnění jakéhokoliv akcionáře na úkor společnosti nebo jiných společností, se nebude přihlížet.

Akcie budou mít nadále formu akcií na jméno a akcií na majitele. Akcie na majitele ale již od 30.6.2013 mohou existovat jen jako zaknihovaný nebo tzv. imobilizovaný cenný papír.

Kromě již dnes známých kmenových akcií a prioritních akcií se budou moci vydávat další druhy akcií. Tyto další druhy akcií mohou obsahovat zvláštní práva jako například jinak upravený podíl na zisku nebo likvidačním zůstatku nebo rozdílnou váhu hlasů na valné hromadě.

ZOK nově zavádí tzv. kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti. Jejich účetní hodnota se zjistí tak, že se výše základního kapitálu vydělí počtem kusových akcií. Každá kusová akcie má tedy vždy stejnou účetní hodnotu jako ostatní kusové akcie stejné společnosti. Výhodou těchto akcií je to, že se jejich hodnota na akcii neuvádí a nemusí být tedy vyměňovány při zvyšování nebo snižování základního kapitálu společnosti. Společnost může vydat buď jen kusové akcie, nebo jen akcie se jmenovitou hodnotou. Na kusových akciích musí být uvedeno, že jde o kusové akcie.

4. Valná hromada

Nejvyšším orgánem akciové společnosti nadále zůstává valná hromada, na které akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti. ZOK výslovně upravuje možnost rozhodování „per rollam“, tedy korespondenční hlasování bez nutné účasti na valné hromadě, pokud to připouští stanovy společnosti.

Nově se upravují také pravidla pro pozvánky na valnou hromadu, která musí být zveřejněna na internetových stránkách společnosti a dále je možné upravit ve stanovách jiný vhodný způsob doručování než zasílání poštou (např. e-mailem).

Oproti dosavadní úpravě je nově možné upravit si ve stanovách jinou hranici usnášeníschopnosti valné hromady a jinou hodnotu hlasů, kterými se na valné hromadě rozhoduje o základních otázkách. Pokud stanovy neurčí jinak, platí nadále, že valná hromada je usnášení schopná, jsou-li přítomni vlastníci akcií, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet přesahuje 30 % základního kapitálu a rozhoduje se většinou hlasů přítomných akcionářů. Pro zásadní rozhodnutí uvedená v ustanoveních § 416 a § 417 ZOK (např. změna stanov, zvýšení základního kapitálu, změna akcií)  však bude nadále potřeba 2/3 (resp. 3/4) většina přítomných akcionářů a tato ustanovení nelze stanovami změnit.

Ustanovení § 354 a násl. ZOK nově upravuje možnost zavést si stanovami tzv. kumulativní hlasování pro volbu členů orgánů společnosti. Tento způsob hlasování směřuje ke zlepšení postavení minoritních akcionářů.

Dále pak ZOK stanoví povinnost akcionáře podat na valné hromadě protest proti usnesení valné hromady v případě, že se bude chtít dovolat neplatnosti usnesení valné hromady. Výjimku tvoří případy, kdy protest nebude zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl přítomen na valné hromadě, případně důvody pro neplatnost valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

Důležitou změnu tvoří skutečnost, že pokud má být napříště v působnosti valné hromady oprávnění měnit stanovy společnosti, musí to být výslovně uvedeno ve stanovách. V opačném případě by museli se změnou stanov souhlasit všichni akcionáři společnosti

5. Dualistický model

Stanovy akciové společnosti musí obsahovat údaj o tom, jaký systém vnitřní struktury společnosti byl zvolen a pravidla pro určení počtu členů představenstva a dozorčí rady.

Pokud společnost zvolí tzv. dualistický model, pak bude statutárním orgánem představenstvo a vedle něj bude působit dozorčí rada jako kontrolní orgán. Nově bude možné zvolit si ve stanovách jiný počet členů těchto orgánů, než stanoví zákon. Nadále v tomto modelu zůstává zakotvena neslučitelnost těchto funkcí, takže zde nebude možné sloučit je do jedné osoby. Do budoucna již nebude nutné, aby 1/3 členů dozorčí rady volili zaměstnanci u společnosti s více jak 50- ti zaměstnanci. Další novinkou je možnost stanovit si libovolnou délku funkčního období těchto orgánů.

6.  Monistický model

Pokud se společnost rozhodne pro tento model vnitřní struktury společnosti, pak statutárním orgánem bude statutární ředitel, kterému také náleží obchodní vedení společnosti. Dále bude ve společnosti fungovat správní rada, která bude určovat základní zaměření obchodního vedení společnosti a bude dohlížet na jeho výkon. Počet členů správní rady je stanoven pouze dispozitivně, takže si společnost může ve stanovách upravit jiný než zákonem stanovený počet členů (zákon stanoví tříčlennou správní radu). V praxi tedy může dojít k situacím, kdy správní rada bude mít jen jednoho člena a tento člen bude zároveň statutárním ředitelem, takže akciová společnost bude mít ve svém vedení pouze jednu osobu. Takový model bude vhodný pro společnosti, kde nevzniká potřeba kontroly obchodního vedení jinou osobou, například ve společnosti s jediným akcionářem, který bude zároveň předsedou správní rady a statutárním ředitelem.

7.  Změna úpravy odměňování členů orgánů společnosti

Důležité ustanovení § 777 ZOK ve svém odstavci 3 stanoví, že je nutné přizpůsobit ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně členů orgánů společnosti do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný.

Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti (tj. ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti) sjednává písemně a schvaluje ji nejvyšší orgán společnosti. Z tohoto pravidla existují dvě výjimky:

a)      Pokud členy představenstva volí dozorčí rada ve smyslu ustanovení § 438 odst. 2 ZOK, pak i dozorčí rada schvaluje smlouvy o výkonu funkce s jednotlivými členy představenstva.

b)     Smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele v monistickém systému schvaluje správní rada.

Má-li člen orgánu vykonávat svou funkci za úplatu, pak smlouva o výkonu funkce musí obsahovat také údaje o odměňování specifikované v ustanovení § 60 ZOK.

8.  Změna úpravy podle ustanovení § 196a obchodního zákoníku

Ustanovení obávaného § 196a obchodního zákoníku upravovalo zejména uzavírání obchodů mezi společností a akcionářem, členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna za společnost takovou smlouvu uzavřít, případně osobami jim blízkými. Nově obdobnou situaci reguluje ustanovení § 255 ZOK, podle kterého budou omezení v něm uvedená platit jen 2 roky od vzniku společnosti. V případě, že společnost bude nabývat od zakladatele nebo akcionáře majetek za úplatu převyšující 10 % svého upsaného kapitálu, musí být úplata stanovena s ohledem na posudek znalce a nabytí včetně výše úplaty musí být schváleno valnou hromadou. Takové omezení se nevztahuje například na nabytí majetku v rámci běžného obchodního styku. Za porušení tohoto pravidla nesou odpovědnost členové představenstva, kteří hlasovali pro nabytí majetku a zakladatel nebo akcionář jsou povinni doplatit částku převyšující cenu stanovenou posudkem znalce.

Dalším ustanovením chránícím před podobnými obchody jsou ustanovení § 54 až § 58 ZOK týkající se pravidel o střetu zájmů. Podle nich může valná hromada zakázat uzavření smlouvy mezi obchodní společností a členem orgánu obchodní společnosti, osobou jemu blízkou nebo osobou jím ovlivněnou nebo ovládanou či prokuristou. S tím souvisí i povinnost těchto osob informovat příslušný orgán obchodní společnosti.

9.  Povinnost společnosti zřídit internetové stránky společnosti

Akciové společnosti jsou od 1.1.2014 povinny mít internetové stránky společnosti, na kterých budou muset uvádět údaje týkající se jejich obchodní firmy, sídla, IČ, zápisu do obchodního rejstříku, dále pak pozvánku na valnou hromadu a další údaje stanovené zákonem o obchodních korporacích.

10. Povinnost akcionáře mít bankovní účet ve státě, který je členem OECD

Do seznamu akcionářů se podle ustanovení § 264 odst. 2 ZOK zapisuje také číslo bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podíl na zisku může být poskytnut jen bezhotovostním převodem na tento účet. Uvedené změny byly zavedeny v souvislosti s přijetím zákona č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů, který je účinný již od 30.06.2013.

Autor: Martina Činková