TOP 10: Upravte si společenskou smlouvu ve Vašem s.r.o. na míru

Autor
/

Sdílejte

Jak jsme již upozorňovali v předchozím článku (ZDE), obchodní korporace, které vznikly ještě za účinnosti obchodního zákoníku (zák. č. 513/1991 Sb.), se mohou nejpozději do dvou let ode dne jeho účinnosti podřídit zákonu o obchodních korporacích (zák. č. 90/2012 Sb.) jako celku.

Lhůta pro celkové podřízení se zákonu o obchodních korporacích tak uplyne dne 1.1.2016.

Za tím účelem, aby došlo k podřízení Vaší společnosti zákonu o obchodních korporacích, je třeba změnit společenskou smlouvu společnosti, k čemuž musí dát souhlas valná hromada. Tento okamžik lze vhodně a efektivně využít právě i ke změně samotného obsahu společenské smlouvy a jejímu nastavení na míru potřebám konkrétních společníků i celé společnosti. Zákon o obchodních korporacích totiž přináší oproti obchodnímu zákoníku mnoho novinek a také velkou míru svobody v tom, jak si vnitřní fungování společnosti nastavit. Společníci by tak nyní měli věnovat úpravě společenské smlouvy o to větší pozornost.

V tomto článku bychom Vás tak rádi seznámili s deseti vybranými případy, co a jak si nyní ve Vaší společenské smlouvě můžete nastavit, aneb co Vám Váš notář většinou neřekne, poněvadž nemá čas se takovými věcmi zabývat.

chci upravit DOK SRO

1) Ve společnosti mohou existovat různé druhy podílů s odlišnými právy a povinnostmi

Zákonná úprava (ust. § 135 odst. 1 ZOK) výslovně připouští, aby ve společnosti existovaly různé druhy podílů, tedy nikoliv pouze jeden podíl, se kterým jsou spojena stejná práva a povinnosti. Ve své společnosti si tak můžete upravit, že vedle základního podílu bude ve společnosti existovat např. podíl s přednostním právem na podíl na zisku, podíl s právem na pevný zisk, podíl s příplatkovou povinností či podíl s povinností podílet se vlastní prací na činnosti společnosti. Zákon fantazii v tomto ohledu meze neklade, je tedy věcí společníků, jaké druhy podílů si ve své společnosti upraví. Podíl pak je vždy potřeba ve společenské smlouvě jasným způsobem označit, přičemž platí, že se stejným druhem podílu (tj. podílem se stejným označením) jsou spojena stejná práva a povinnosti.

2) Společník může vlastnit více podílů

Ve společenské smlouvě je nyní rovněž možné v souladu s ust. § 135 odst. 2 ZOK upravit, že společník může ve společnosti vlastnit více podílů v jedné společnosti. Nastavení tohoto principu ve společenské smlouvě lze považovat za velmi praktické, neboť v takovém případě, pokud společník získá ve společnosti kromě svého stávajícího podílu další podíl, nebude tento nový podíl přirůstat k původnímu podílu, tak jako tomu bylo dříve, ale zůstane stát vedle původního podílu.

Rozhodne-li se tak společník v budoucnu jeden ze svých podílů prodat, nebude muset podstupovat náročné rozdělní podílu, ale jednoduše jeden se ze svých podílů převede. Pokud si však toto společníci ve společenské smlouvě neupraví, budou podíly vždy srůstat a v případě, že společník bude chtít prodat jen část svého podílu, bude muset podíl nejprve rozdělit.

3) Výše podílu společníka na společnosti nemusí odpovídat poměru jeho vkladu ve vztahu k základnímu kapitálu

Podíl společníka ve společnosti se v souladu se zákonem o obchodních korporacích určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl vzhledem k výši základního kapitálu. Společenská smlouva však uvedené může upravit odlišně a může tak stanovit odlišný způsob určení výše podílu společníka. Uvedené bude namístě zejména tehdy, pokud se např. některý ze společníků podílí na činnosti společnosti a ostatní nikoliv anebo pokud společníci budou chtít zohlednit jeho zásluhy. Odlišný způsob určení výše podílů však nesmí být v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem.

chci RADU

4) Podíl může být představován kmenovým listem

Společníci si rovněž mohou v souladu s ust. § 137 odst. 1 ZOK ve společenské smlouvě stanovit, že podíl společníka může být představován kmenovým listem, tedy cenným papírem na řad. Kmenový list pak může být vydán pro každý podíl společníka, pokud společník může dle společenské smlouvy vlastnit více podílů. Podmínkou je, aby převoditelnost podílu, k němuž se kmenový list vydává, nebyla omezena nebo podmíněna (např. souhlasem valné hromady).

Praktickou výhodou kmenových listů je, že podíl, který je kmenovým listem představován, lze převést velmi jednoduše, a to pouhým rubopisem a předáním kmenového listu. K převodu takového podílu se tak nevyžaduje písemná smlouva o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy, ani souhlas valné hromady. Jinými slovy ostatní společníci společnosti tak v takovém případě nemají možnost jakýmkoliv způsobem ovlivnit vstup jiné osoby do společnosti. Uvedené tedy zároveň představuje nejvýznamnější nevýhodu kmenových listů, tedy nemožnost kontrolovat vstup jiných osob do společnosti.

5) Možnost stanovení rozdílné výše podílu společníka na společnosti a podílu společníka na zisku

Zákonná úprava tak jako předchozí právní úprava stanoví, že společníci se podílejí na zisku, který je valnou hromadou určen k rozdělení, v poměru svých podílů. Společníci si však mohou uvedené ve své společenské smlouvě upravit odlišně a stanovit tak např. že podíl společníka na společnosti činí 20%, avšak jeho podíl na zisku činí 30%. Uvedená úprava může mít své místo tam, kde se společníci souhlasně domluví, že jeden z nich se zasluhuje na dosahování zisku vyšší měrou než ostatní společníci.

6) Různé nastavení převodu podílů

K výraznému zjednodušení právní úpravy došlo ve vztahu k převodu podílu,  a to jak na stávající společníky společnosti, tak na třetí osoby. Vhodné nastavení možnosti převodu podílu ve společenské smlouvě je tak nyní opravdu velice podstatné, aby tak bylo zajištěno, že společníci mají kontrolu nad tím, kdo se stává společníkem společnosti či nad tím, kdy některý ze společníků se chce stát většinovým společníkem.

Dle zákona o obchodních korporacích převod podílu na jiného společníka není nikterak omezen. Uvedené tak však může vyústit v to, že některý ze společníků se může stát většinovým společníkem proti vůli ostatních společníků a bez jejich kontroly. Tomuto lze předejít vhodným nastavením společenské smlouvy, která může stanovit, že k převodu podílu na jiného společníka je třeba souhlasu valné hromady.

V případě převodu podílu na třetí osobu (tj. osobu, která není společníkem) je zákonná úprava již přísnější a stanoví, že převod je možný, avšak pouze se souhlasem valné hromady. Uvedené však lze rovněž konkrétně upravit ve společenské smlouvě, která tak může převod podílu na třetí osobu úplně vyloučit.

chci RADU

7) Jednatelé jako kolektivní orgán

Společnost s ručením omezeným může mít ze zákona jednoho nebo více jednatelů, přičemž konkrétní počet jednatelů musí být určen ve společenské smlouvě. V případě, že společnost bude mít vícero jednatelů, může společenská smlouva určit, že jednatelé budou tvořit kolektivní orgán. Tehdy pak jednatelé nejsou každý samostatným statutárním orgánem společnosti, ale budou jediným kolektivním orgánem společnosti.

Pokud jednatelé netvoří kolektivní orgán, rozhodují o obchodním vedení prostou většinou, přičemž pro dosažení souhlasu zákon nestanoví další pravidla. Pokud však jednatelé tvoří kolektivní orgán, tak rozhodují ve sboru a zákon stanoví jasná pravidla pro rozhodování sboru jednatelů. Pro usnášeníschopnost sboru jednatelů je třeba přítomnosti většiny jednatelů, a k přijetí rozhodnutí postačí pouze většina přítomných jednatelů (rozdíl oproti tomu, když jednatelé netvoří kolektivní orgán), o průběhu jednání se pořizuje zápis s uvedením, jak který jednatel hlasoval. Sbor jednatelů si rovněž volí svého předsedu, který má rozhodující hlas v případě rovnosti jednatelů. Výhodou kolektivního orgánu jednatelů je rovněž možnost rozdělení působnosti mezi jednotlivé jednatele dle oborů.

8) Rozhodování valné hromady per rollam

Zákon o obchodních korporacích obecně stanoví, že valná hromada může rozhodovat mimo valnou hromadu (dále jen „rozhodování per rollam“), přičemž pokud s tímto společníci nesouhlasí, je třeba, aby to aktivně vyloučili ve své společenské smlouvě. Při rozhodování per rollam se společníci fyzicky neschází na formalizovaných setkáních za účelem rozhodování. Rozhodováním per rollam může valná hromada přijmout jakékoliv rozhodnutí, pokud takové rozhodnutí spadá do její působnosti. I toto lze ovšem omezit a upravit konkrétním nastavením ve společenské smlouvě. Při tomto způsobu rozhodování tak společníci setří svůj čas i náklady spojené s konáním valné hromady. Nespornou výhodou je rovněž skutečnost, že pokud zákon vyžaduje, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, postačí při rozhodování per rollam úředně ověřené podpisy. Uvedené tak opět může významným způsobem šetřit náklady společnosti. Zřejmou nevýhodou tohoto způsobu rozhodování však je, že věc nebude projednána v přítomnosti společníků a při přijímání rozhodnutí tak nemusí být vzaty v úvahu všechny významné skutečnosti a okolnosti.

V krátkosti a v obecné rovině lze shrnout, že při rozhodování per rollam zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu (tedy nejčastěji jednatel) návrh rozhodnutí na adresu společníků, která je uvedena v seznamu společníků. Návrh rozhodnutí musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti, zejména lhůtu pro doručení vyjádření společníka, podklady potřebné pro přijetí rozhodnutí a další údaje, které určí společenská smlouva. Jednotliví společníci se pak mohou ve stanovené lhůtě k návrhu rozhodnutí písemně vyjádřit. Pokud se společník v určené lhůtě nevyjádří, platí, že s návrhem nesouhlasí. Při tomto způsobu rozhodování se pak většina počítá z celkového počtu hlasu všech společníků. Rozhodnutí včetně dne jeho přijetí musí být oznámeno všem společníkům bez zbytečného odkladu.

chci RADU

9) Rozhodování valné hromady s možností využití technických prostředků

Na rozdíl od rozhodování valné hromady per rollam, které zákon primárně stanoví, pokud jej společenská smlouva nevyloučí, má-li mít společnost možnost rozhodovat na valné hromadě nebo mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, musí si to výslovně upravit ve své společenské smlouvě. Technickými prostředky pak lze rozumět např. telefon anebo internet. Společenská smlouva by v takovém případě rovněž měla stanovit podmínky hlasování tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací právo a určit podíly, s nimiž je vykonávané hlasovací právo spojeno.

10) Možnost zachovat či rozpustit rezervní fond

Zákon o obchodních korporacích již společnosti s ručením omezeným nestanoví povinnost tvořit rezervní fond. V rámci změny společenské smlouvy se tak společnost, která vznikla do konce roku 2013, může rozhodnout, jak se svým rezervním fondem naloží, tedy zda i nadále bude rezervní fond vytvářet anebo zda přistoupí k jeho rozpuštění a výplatě za dodržení zákonných podmínek.

Jak vyplývá se shora uvedeného, zákon o obchodních korporacích je velmi dispozitivní, společenskou smlouvu lze tak ušít přímo na míru konkrétní společnosti a jejím společníkům a vhodným okamžikem ke změně společenské smlouvy tak může být právě i podřízení Vaší společnosti zákonu o obchodních korporacích.

Autoři: Mgr. Martina Činková, Mgr. Martina Hejduková

chci upravit DOK SRO

chci založit SRO