Jak na to: Připravujeme organizaci spolku.

Autor
/

Sdílejte

Plánujete založit spolek dle nového občanského zákoníku? Tento článek vám pomůže si ujasnit, jak na to. Využijte níže uvedené otázky jako návodné, sepište si odpovědi. Uvedený článek si také můžete vytisknout a může vám sloužit jako tzv. checklist či poznámkový blok.

Jak začít, chcete-li založit spolek a potřebujete si ujasnit, jaké orgány bude třeba zřídit? Může být praktické položit si následující otázky:

  1. Jaké orgány spolku zřídíme?
  2. Jak pojmenujeme orgány spolku?
  3. Jak dlouhé stanovíme funkční období členů volených orgánů spolku?
  4. Který orgán spolku určíme jako statutární? Bude statutární orgán kolektivní nebo individuální?
  5. Který orgán spolku určíme jako nejvyšší?
  6. Upravíme členskou schůzi spolku podle osnovy NOZ nebo jinak?
  7. Budeme zřizovat kontrolní nebo rozhodčí komisi?
  8. Chystám se přijmout funkci člena voleného orgánu spolku. Co bych měl před přijetím funkce vědět?

Kde hledat informace?

§ 214 – 302 NOZ        spolek

§ 243 – 267 NOZ        organizace spolku

§ 247   NOZ                nejvyšší orgán spolku

§ 248 – 254 NOZ        členská schůze

§ 255 NOZ                  dílčí členské schůze

§ 256 NOZ                  shromáždění delegátů

§ 258 – 261 NOZ        neplatnost rozhodnutí orgánu spolku

§ 262 – 264 NOZ        kontrolní komise

§ 265 – 267 NOZ        rozhodčí komise

 

1. Jaké orgány spolku zřídíme? 

Orgány spolku jsou: statutární orgán a nejvyšší orgán (§ 243 NOZ)

Spolek může mít i další orgány, např.: kontrolní komisi, rozhodčí komisi a další orgány určené stanovami. (§ 243 NOZ)

 

 

2. Jak pojmenujeme orgány spolku?

Stanovy mohou pojmenovat orgány spolku libovolně, tedy odlišně od zákona. Pojmenování orgánů spolku však nesmí vzbudit klamný dojem o povaze těchto orgánů. (§ 243 NOZ)  

 

3. Jak dlouhé stanovíme funkční období členů volených orgánů spolku?

Délku funkčního období členů volených orgánů spolku mohou určit stanovy, jinak platí, že toto období je pětileté. (§ 246 odst. 1 NOZ)

 

4. Který orgán spolku určíme jako statutární? Bude statutární orgán kolektivní nebo individuální?

Jednou z povinných náležitostí stanov je určení statutárního orgánu. (§ 218 písm. d) NOZ)

Statutární orgán spolku může být kolektivní (orgán o více členech, rozhoduje o záležitostech spolku ve sboru) nebo individuální (orgán o jednom členu), toto je nutné určit ve stanovách. (§ 244 NOZ)

Zákon navrhuje označit kolektivní statutární orgán spolku názvem „výbor“ a individuální statutární orgán spolku názvem „předseda“. Jak bylo řečeno výše, stanovy mohou pojmenovat orgány spolku libovolně. (§ 243 a § 244 NOZ)

Stanovy mohou určit, že statutární orgán spolku je i jeho nejvyšším orgánem. (§ 247 odst. 2 NOZ)

 

Kdo volí a odvolává členy statutárního orgánu?

Kdo volí a odvolává členy statutárního orgánu, mohou určit stanovy, jinak platí, že členy statutárního orgánu volí a odvolává nejvyšší orgán spolku. (§ 244 NOZ)

 

5. Který orgán spolku určíme jako nejvyšší?

Nejprve letmý pohled na to, co zpravidla náleží do působnosti nejvyššího orgánu spolku  (§ 247 odst. 1 NOZ):

  • určení hlavního zaměření činnosti spolku,
  • rozhodování o změně stanov,
  • schvalování výsledku hospodaření spolku,
  • hodnocení činnosti dalších orgánů spolku i jejich členů,
  • rozhodování o zrušení spolku s likvidací,
  • rozhodování o přeměně spolku.

Nejvyšší orgán spolku určíme ve stanovách. Zákon předpokládá, že tímto orgánem je členská schůze, stanovy však mohou určit jiný orgán.       (§ 247 odst. 1 a 3 NOZ)

 

6. Upravíme členskou schůzi spolku podle osnovy NOZ nebo jinak?

Dříve, než odpovíme na tuto otázku, pojďme si přiblížit členskou schůzi podle osnovy NOZ:

Jak funguje členská schůze spolku?

Každý člen spolku je oprávněn účastnit se zasedání členské schůze a požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze.  (§ 251 NOZ) 

Kdo svolává členskou schůzi k zasedání?

Členskou schůzi svolává k zasedání statutární orgán spolku. (§ 248 odst. 1 NOZ)

Statutární orgán spolku svolá zasedání členské schůze z podnětu: alespoň třetiny členů spolku nebo kontrolního orgánu spolku. (§ 248 odst. 2 NOZ)

Není-li zasedání členské schůze svoláno do třiceti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku sám. (§ 248 odst. 2 NOZ)

Jakým způsobem se svolá členská schůze k zasedání?

Zasedání členské schůze se svolá vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dnů před jeho konáním. (§ 249 odst. 1 NOZ)

Co musí obsahovat pozvánka na zasedání členské schůze?

Pozvánka musí obsahovat místo, čas a pořad zasedání členské schůze, a to vhodným způsobem tak, aby byla co nejméně omezena možnost členů zasedání se zúčastnit. (§ 249 odst. 1 a 3 NOZ)

Jak často členská schůze zasedá?

Členská schůze zasedá nejméně jedenkrát do roka. (§ 248 odst. 1 NOZ)

Kdy je členská chůze usnášeníschopná?

Členská schůze je usnášeníschopná za účasti většiny členů spolku. Členská schůze přijímá usnesení většinou hlasů členů přítomných v době usnášení a platí, že každý člen má jeden hlas[1]. (§ 252 odst. 1 NOZ)

Jak probíhá zasedání členské schůze?

Průběh zasedání členské schůze (§ 253 a 254 NOZ):

  • zahájení zasedání členské schůze,
  • ověření, zda je členská schůze usnášeníschopná,
  • volba předsedy zasedání a případně i dalších činovníků,[2]
  • projednání záležitostí, které byly zařazeny na pořad zasedání při jeho ohlášení,[3]
  • vyhotovení zápisu ze zasedání členské schůze do třiceti dnů od jejího ukončení; zápis pořizuje statutární orgán spolku, příp. ten, kdo zasedání předsedal nebo ten, koho pověřila členská schůze.

Co dělat, když členská schůze není usnášeníschopná?

Není-li členská schůze na svém zasedání usnášeníschopná, může statutární orgán nebo ten, kdo původní zasedání svolal, svolat ve lhůtě patnácti dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání. Z nové pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní zasedání členské schůze. Náhradní zasedání členské schůze se musí konat nejpozději do šesti týdnů ode dne, na který bylo zasedání členské schůze předtím svoláno. (§ 257 odst. 1 NOZ)

Zasedání členské schůze se může konat formou dílčích členských schůzí. Záleží, zda si tuto možnost upravíme ve stanovách. (§ 255 NOZ)

Působnost členské schůze může plnit shromáždění delegátů. Záleží, zda si tuto možnost upravíme ve stanovách. (§ 256 NOZ)

 

7. Budeme zřizovat kontrolní nebo rozhodčí komisi?

Dříve, než si odpovíme na tuto otázku, pojďme si přiblížit obě komise:

Kontrolní komise:

Kontrolní komise je orgán vnitřní kontroly spolku, který dohlíží na řádné vedení záležitostí spolku a na soulad při výkonu činnosti spolku se stanovami a právními předpisy. Stanovy mohou kontrolní komisi svěřit další působnost. (§ 263 NOZ)

V rozsahu působnosti kontrolní komise může její pověřený člen nahlížet do dokladů spolku a požadovat od členů dalších orgánů spolku nebo od jeho zaměstnanců vysvětlení k jednotlivým záležitostem. (§ 264 NOZ)

Kontrolní komise se zřizuje stanovami a je minimálně tříčlenná. Členy kontrolní komise volí a odvolává členská schůze, neurčí-li stanovy jinak, tím kdo volí a odvolává členy kontrolní komise, nemůže být statutární orgán. (§ 262 odst. 1 NOZ)

Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím ve statutárním orgánu spolku ani s funkcí likvidátora, přičemž stanovy mohou určit další omezení. (§ 262 odst. 2 NOZ)

Rozhodčí komise:

Rozhodčí komise je orgán zřizovaný za účelem rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami. (§ 265 NOZ)

Stanovy mohou určit působnost rozhodčí komise, jinak platí, že rozhoduje spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků a přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku. (§ 265 NOZ)

Rozhodčí komise se zřizuje stanovami a je tříčlenná. Počet členů mohou určit stanovy odchylně. Členy rozhodčí komise volí a odvolává členská schůze nebo shromáždění členů spolku. (§ 266 odst. 1 NOZ)

Členství v rozhodčí komisi je neslučitelné s členstvím ve statutárním orgánu spolku nebo kontrolní komisi. (§ 262 odst. 2 NOZ)

Řízení před rozhodčí komisí upravuje jiný právní předpis. (§ 267 NOZ)

 

8. Chystám se přijmout funkci člena voleného orgánu spolku. Co bych měl před přijetím funkce vědět?

Ten, kdo přijme funkci člena voleného orgánu právnické osoby, tedy i spolku, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Zákon předpokládá, že nedbale jedná ten, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

 

Je pro vás založení spolku příliš složité, nemáte čas se tím zabývat? Obraťte se na advokátní kancelář, která pro vás vše na míru připraví.



[1]              Pokud stanovy spolku upravují různé druhy členství ve spolku tak, že je s některým druhem členství spojen pouze hlas poradní, nepřihlíží se při hlasování k tomuto hlasu. (§ 252 odst. 2 NOZ)

[2]              Vyžadují-li jejich volbu stanovy. (§ 253 odst. 1 NOZ)

[3]              Jiné záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat. (§ 253 odst. 3 NOZ)

Doporučujeme:

ban_AtelierPrava-vertikal-WEB {služby pro spolky}